12 Úno Lyžařskou cestovatelku Dubovskou čeká start na mistrovství světa
Premiéra na velkolepém světovém šampionátu alpských lyžařů ve sluncem zalitém švýcarském Svatém Mořici čeká dnes v týmové soutěži „naši“ Martinu Dubovskou. Brzy 25letá lyžařka má za sebou cestu skoro přes půl zeměkoule…
Jak se cítíš?
Dobře, doufám, že je forma dobrá.
Těšíš se na týmovou soutěž?
Moc, baví mě to. I v Kazachstánu na Univerziádě to byl velký zážitek jet za společný tým. Pomáhali jsme si, bylo to super. Kdyby bylo víc takových závodů!
Korea, Kazachstán, Švýcarsko… s mezipřistáním doma v Liptovském Mikuláši (od šestnácti reprezentuje Česko, pozn. red.), pak nočním vlakem Českých drah až sem. Jak to zvládáš?
Myslela jsem si, že to bude lepší. Trošku mě to chytilo v tom Almaty, ale už se to zlepšuje. Letěla jsem z Koreji domů, pak zase do Asie a pak sem vlakem. Byl to trošku světový trip, ale snažím se odpočívat a trénovat, abych se s tím vyrovnala.
Co bylo nejhorší?
Nechutnalo mi jídlo v Koreji ani v Kazachstánu, měla jsem problémy se žaludkem, takže jsem ztratila pár kil… Snad to lyžování neovlivní.
Cílem korejské mise bylo nasbírat FIS body, nebo spíš poznat olympijské sjezdovky pro příští rok?
Oboje, víc asi ty body pro lepší startovní čísla v závodech. To se mi povedlo tak z poloviny. Lepší než nic, nebylo to úplně snadné (vyjela 4x 2. místo a jedno čtvrté ve Far East Cupu a FIS závodě slalomu, pozn. ted.).
A Univerziáda těsně před mistrovstvím světa?
To se zeptejte trenéra (kýve hlavou na vedle sedícího otce Jána…). Jela jsem tam ráda. Chtěla jsem vyhrát slalom, ale pár brán před cílem jsem to pokazila a vypadla. V obřáku jsem skončila šestá. Takže doufám, že jsem si tu smůlu vybrala a tady se mi to štěstí vrátí.
Ve slalomu? Jedeš už svůj čtvrtý světový šampionát…
Líbí se mi, když jsem trošku pod tlakem. Bez toho mi to nějak nejde. Ráda bych chtěl zajet co nejlíp. Ale nechci říkat konkrétní číslo, bude se snažit. Musím riskovat, jinak nemám šanci.
Letos se to už jednou v Semmeringu po Vánocích, kde jsi skončila osmnáctá, povedlo, že?
Ale jenom jednou. Ráda bych častěji. Několikrát mi chyběl jenom kousek.
Víc vidět je jeden lepší výsledek, než řada vyrovnaných někde okolo třicáté příčky, souhlasíš?
Taky jsem si to říkala. Ale začala jsem ve slalomech vypadávat, což se mi před tím nestávalo. Víc riskuju, to je pravda. Takže už by mi to mohlo zase znovu vyjít na pořádný výsledek. Obě jízdy.
Letos jsi naskočila ve světovém poháru čtyřikrát i do obřího slalomu, zatím bez výraznějšího úspěchu. Jak to hodnotíš?
V obřím slalomu je to velmi těžké a já tam mám nevyrovnané výkony. Taky mi chyběla třeba jen půl sekunda, ale pořád tam nejsem. Ve slalomu mi to jde líp. Ale nechci se věnovat jenom slalomu. Obřák mě baví, chci v něm být lepší, ale mám před sebou hodně práce.
A neláká tě zkusit i rychlostní disciplíny?
Kdy bych to měla stíhat? Slalom jsem trénovala tady v Mořici včera a před tím naposledy před Vánoci v Sestriére. Mezitím jen závody a cestování.
Jsi členkou Olymp CSMV, využíváš podporu?
Určitě, jsem moc vděčná za poloviční úvazek, co tady mám, který mi dovoluje stabilnější zázemí pro celý rok. Občas využiju zdravotní zabezpečení. Neumím si představit, že bych bez toho fungovala. Nejdůležitější je ale mít výsledky, pak bych si mohla představit i celý úvazek.
Nástěnka v hale hotelu Post v Pontresině, kde bydlí český tým na mistrovství světa.