Nejmladší a největší člen jachtařské dynastie Teplých vyhlíží mistral

Vyhřívá se na sluníčku středomořského pobřeží kus pod Marseille ve Francii a v mobilu čte zprávy od přátel o brněnské chumelenici. Jachtař Ondřej Teplý za pár hodin vstoupí do světového poháru v Hyeres. „Ale fučí tady mistral, jsou to bomby,“ říká s pohledem na oblohu nad mořem.

Je mu 22 a jeho cívíčko zdobí titul juniorského mistra světa ve třídě Finn. Ondřej je nejmladším členem jachtařské dynastie, trošku paradoxně ale i největším. A potřebuje být i nejtěžším. Jeho zimní příprava byla zaměřena hlavně na nabírání hmoty!

Na konci ledna se dostal ke sto kilům. „Jenže v sezoně při tom všem cestování a zátěži to jde dolů. Optimální váha je asi devadesát osm kilo,“ říká student výživy na Masarykově univerzitě.

„Dokážu si to pohlídat,“ usmívá se. Denně potřebuje 600 gramů sacharidů a 200 gramů proteinů.  „Hodně příloh, vloček, ale i pizzy, pak maso, vejce i gainery. A omezení aerobního tréninku. Zůstávám hlavně v posilovně.“ Však v jeho třídě jezdí dlouhé roky olympijský veterán Michael Maier a to je taky kus chlapa, vzpomínáte?

Ondřej už v březnu na Mallorce zajel slušné 17. místo v Trofeo Princesa Sofia. V týdnu ho čeká nejmíň pět závodních dní s deseti jízdami, v případě postupu mezi nejlepší desítku pak ještě finálová neděle. První závod po zimě neočekává vrcholnou formu, i když o nějaké pauze nemůže mluvit ani on.

„Všichni jsou profíci, to už by nešlo.“ Zhruba dva týdny vždy tráví s francouzským týmem v Marseille, nebo se připravuje v Palmě na Mallorce či ve španělské Valencii, kde bydlí přímo v Yacht clubu. „Ta, ušetří čas z cest za tréninkem. Donedávna jsme pronajímali byt, ale už to nešlo táhnout. Od nového roku má šedesát dní na vodě,“ říká táta Roman Teplý, sám bývalý jachtař a nyní výrobce lodí.

Jeho starší syn, 26letý Viktor jezdí ve třídě Laser a už dvakrát byl na olympiádě. V Londýně i v Riu skončil 28. „Není to tak, že by proti sobě nechtěli závodit. Ale Ondra je prostě o 10 cm a možná i 15 kilo větší, sedí mu větší loď. Viktor by se na tu stovku nevyžral,“ vysvětluje.

„Jako kluci jsme spolu závodili, ale teď si hodně pomáháme, často probíráme všemožné věci okolo jachtingu,“ dodává Ondřej. Tomu start na olympijských hrách loni těsně unikl v poslední kvalifikaci na Mallorce, kde ho udolala nečistá ruská koalice.

„Do Tokia už to určitě vyjde a nejlíp kdybychom jeli oba,“ věří. Však už teď všechno směřuje k přípravě na první kvalifikační závod příští rok v dánském Aarhusu. „Právě tam potřebuje váhu. Proto jsme trochu i obětovali letošní mistrovství světa, které se jede na Balatonu, kde bývá slabší vítr. A letošní zkouška v Aarhusu bude spíš vrcholem sezony. N kvalitě budeme pracovat až příští zimu, kdy jednáme o přípravě na Zélandu,“ dodává otec Roman.

Synek se přesto nevzdává ambicí. „Mistrovství světa juniorů bych nejraději vyhrál, nejhůř zůstal na bedně. Mistrovství Evropy do desítky a svět do patnácti,“ vypočítává v klidu, bez přepjatých nervů, ale i zbytečné skromnosti.

Starší Viktor už je samostatnější v organizaci přípravy, trénoval s Chorvaty. Teď dodělává doma na ekonomické fakultě Masarykově univerzity diplomku a pak se přidá k nizozemské reprezentaci.

Rodinný tým si pochvaluje vylepšení rozpočtu pro letošní sezonu. „Svaz nám přidal, díky němu zvládneme zhruba půlku, druhou poskládáme díky materiální i mentální podpoře Olymp CS MV a vlastním sponzorům,“ potvrzuje hlava rodiny.

Viktor Teplý