Lyžařka Pauláthová se těší na první sníh s novými vazy v koleni

Bude to skoro na den přesně pět měsíců. Tak dlouho, nebo spíš krátce čekala česká reprezentantka v alpských disciplínách Kateřina Pauláthová, než se po operaci křížového vazu v pravém koleni postaví na lyže.

 

Stane se tak (nejspíš) příští sobotu na reprezentačním soustředění na italském ledovci na Stelviu. „Byla jsem vzorný pacient. Plnila jsem všechno a taky mi moc pomohlo dokonalé zázemí na Olympu ve Stromovce,“ těší se 24letá lyžařka.

Loňskou sezonu si užila pár karambolů, po nichž cítila bolesti v koleni. „Oprav, co musíš,“ řekla už lehce omámená narkózou doktoru Beznoskovi na sále v Benešově. Počítala s úpravou menisku, ale probudila se s pekelnou bolestí. „Nevěděla jsem, co se stalo. Až v rodinném chatu na mobilu jsem četla tátovou zprávu: Tak má ty vazy za sebou…“

Pět dní strávila v nemocnici a hned druhý týden po plastice začala cvičit. „Bylo to drsný, hrozně to bolelo, i spát jsem musela s ortézou.“ Doma v Havířově za ni docházela fyzioterapeutka, cvičila okolní svaly a brzy začala rozhýbat i nové koleno.

Po třech týdnech odhodila berle a vyrazila do pražské Stromovky, kde má základnu Olymp CS MV, jehož je členem. Čtyři až šest hodin denně se věnovala s doktorem Matoušem a fyzioterapeutkou Smrčkovou rehabilitaci. Voda, lasery, magnety, bazén, masáže, cvičení… a tak pořád dokola. Týden v Praze, týden dalšího rozhýbávaní doma.

„Na Olympu jsem udělala nejvíc práce. Všechno včetně posilovny tu mám sto metrů po ruce. Pronajala jsem si tu pokoj, první týden mi tady i mamka vařila, abych nikam nemusela a mohla po cvičení jen odpočívat,“ vypráví o svých netradičních prázdninách.

Už v červenci ji reprezentační lékař Beznoska dovolil chodit po horách do kopce, začala jezdit na kole i třeba na paddleboardu, pak i zvedat činky, mohla se lehce proběhnout. Tolik nejrůznějších balančních nebo i dechových cvičení nepoznala za celý sportovní život.

„Podle přesného plánu zvyšujeme rozsah pohybů kolena. Každý posun začíná s brekem, ale za čas jsem spokojená, jde to,“ pochvaluje si a vyhrnuje nohavici. Žádný otok, jen sotva viditelná vertikální jizvička pod čéškou. Stehenní sval už ztrácí po obvodu jen 1,5 cm oproti zdravé levačce, ve vrchní části těla svalstvo neopadlo, jen ještě chybí potřebná síla.

Později vyrazila už na dvě tradiční kondiční soustředění do resortu Lípa v Českosaském Švýcarsku. „I když poslední den jsem si už musela dát volnější, zvládla jsem všechno, co jsem potřebovala,“ říká.

Poslední dny už začíná řešit lyže. Ženám na rozdíl od mužů pravidla FIS nemění rádius obřaček, na Stelviu by se tak ráda projela na svých prověřených rossignolkách. Teprve potom bude uvažovat o zásobení se na zimu.

Kvalifikaci na olympiádu má v tuto chvíli vyjetou, proto nemusí spěchat. „Představuji si, že bych v listopadu odjela do Ameriky, kde mi to vyhovuje, tam trénovala a jezdila sérii NorAm nebo FIS závody. Do světového poháru chci nastoupit stoprocentně připravená. Pokud všechno půjde podle plánu, mohlo by se to povést začátkem ledna,“ uvažuje. Do Koreje na svoje druhé zimní hry pak může odcestovat v plné formě.