V Jablonci už se vznášejí biatlonisti na létajícím koberci

Biatlonista uhání v plném tempu s flintou na zádech a před očima mu běží zasněžená krajina. On sám je však v kraťasech a nehne se z místa, resp. z místnosti. V tělocvičně v domě Olymp CS MV/SKP Jablonec nad Nisou už funguje unikátní trenažer, z něhož se čeští biatlonisté jistě odrazí k dalším úspěchům.

 

Dvouletý projekt rekonstrukce tak dostal zdařilou tečku, nebo spíš vykřičník. „Pás nám dodali koncem srpna, všechno bylo připraveno. Vybourali jsme zeď a jeřábem ho sem instalovali už extrémně hladce. Němci, kteří ho vyrábějí, si pochvalovali, že to ještě nezažili. Během dvou hodin byl v domě, pak jsme přidali zvýšenou podlahu a zasklili okna, dolepovali linoleum a dodělali jen detaily,“ říká Jan Matouš, vedoucí oddělení biatlonu OLYMP CS MV.

Pás je tři metry široký a pětadvacet metrů dlouhý, dá se na něm nastavit sklon až 25% stoupání i 4% sjezdu. K tomu do programu nastavit jakoukoliv natočenou trať, která se pak naprogramuje a promítá na ploše i s ukázáním rychlosti před lyžařem, který je pro bezpečnostní jistotu přichycen lanem visícím od stropu.

Jako první ho „zajel“ Michal Krčmář, na slavnostním křtu ho otestoval Ondřej Moravec.  „Napoprvé to nebylo tak hrozný, měl jsem větší strach,“ usmál se. „Dá se tu nasimulovat jakýkoliv svah, nebo cesta, kterou si natočíme. To mě fascinuje. Hlavně v tomto období podzimu, kdy bývá venku škaredě, je to skvělá šance na trénink.“

Hned vedle stojící reprezentační šéftrenér Ondřej Rybář dodal: „Nechceme tím nahrazovat sníh, ale pilovat techniku. Vše vidím na jednom místě delší dobu a dá se zapracovat na detailech, sledovat sportovce i z pohledu biomechaniky a biochemie.“ Michael Málek, trenér mužů, přidal: „Umím si představit tady dělat i zátěžové testy namísto běhátka.“

Jiří Hamza, šéf biatlonistů, řekl: „Na olympiádě v Soči jsme dokázali vykřesat z minima maximum a také v dalších letech jsme na vrcholových akcích uspěli. To se projevilo následně ve zlepšených podmínkách, málokterý sport má tolik investováno do infrastruktury. Za to všem, kdož se na tom podílejí, děkuji.“

Náměstek ministra vnitra Jiří Zmatlík zavzpomínal, jak se před dvěma lety brodil v Ruhpoldingu sněhem a zpoza okna na něj z podobného zařízení mávali čeští závodníci. „Moc mě těší, že se nám to povedlo a pro olympijskou sezonu 2018 jsme nyní na světě s technologiemi nejdál. Doufám, že tenhle úžasný stroj pomůže ke kvalitním výsledkům a díky Olympu se právě zde budou závodníci zlepšovat,“ prohlásil spokojeně.

Pás zde bude sloužit prioritně biatlonové reprezentaci. „Určitě se dohodneme i s centry mládeže. Záleží pak na poptávce lyžařů, určitě najdeme možnosti. A možná, že by to tady mohli zkusit i bruslaři,“ dodává Matouš. Pás dokáže jet až padesátikilometrovou rychlostí a může ho využít i cyklista, což na místě předvedl Vojtěch Hačecký z naší stáje Elkov/Author. Ti však dávají přednost vlastním trenažerům a válcům.

Chystá se příprava videotéky tratí. „Zatím jsme projeli na čtyřkolce stabilizovaně trať s lyžařem v Jablonci, zaměřili jsme ji gps, zpracovali program do tabulky a synchronizovali, aby odpovídal realitě,“ popisuje.

Podobné špičkové zařízení mají ještě v Ruhpoldingu, Hochfilzenu, Oberhofu, další dva si koupili Arabové. Jeho pořízení vyšlo na 26 milionů korun. „Provoz už by neměl mít výjimečné náklady, pouze za elektřinu. Pokud se nebudou měnit součástky, což věřím, že šesticentimetrová guma na pásu něco vydrží,“ ukazuje šéf Matouš.

Biatlonová reprezentace nyní míří na tři týdny na soustředění do slovinské Pokljuky, pak se vydá za sněhem. Na pásu se budou připravovat ti, co zůstanou ze zdravotních důvodů doma. „Ale není to přece na jednu zimu. Tahle investice se nám určitě dlouhodobě zhodnotí,“ těší se Matouš. A co až k ní jednou přibyde i plánovaný lyžařský tunel, jehož projekt získává stále pevnější obrysy…