
29 Lis Biatlon na startu! Krčmář má Pokljuku rád
Vrcholná sezona biatlonistů startuje v neděli prvním světovým pohárem ve slovinské Pokljuce. Jak se chystá Michal Krčmář, stříbrný olympionik z Pchjongčchangu a nejlepší sportovec Olymp CS MV v letošním roce?
Už se víc těšíš, nebo jsi trochu nervozní?
Hlavně ať už to vypukne, posledních pár dní před startem je nejhorších. Ať už stojím na startu.
Slovinská Pokljuka vypadala dlouho dost zeleně, jaké jsou aktuální podmínky?
Dnes (čtvrtek, pozn. red.) to bylo super, opravdu moc pěkné lyžování, pořadatelé mě příjemně překvapili. Mají připraveno 3,3 km trati, zbývá jim dodělat 700 metrů a mají na to pět dní. Měli uskladněný sníh z loňska. Něco tu napadlo, ale pak to roztálo. Všude je čerstvý umělý sníh.
Jak ti vyhovuje zdejší prostředí, v němž se odráží jakýsi mix slovanské a německé nátury?
Mám to tu rád, asi proto, že sem přes léto jezdíme často. Líbí se mi tu, vládne tu celkově pozitivní atmosféra. Já považuju z Pokljuku za jednu z tratí, která mě moc baví.
S čím jdeš na start sezony – s jistou rezervou vzhledem k začátku, anebo s napětím, že je třeba hned se ukázat?
Chci od začátku potvrdit, že jsem dobře připravený a podat co nejlepší výkon. Určitě nebudu říkat, že pozvolna rozjedu. Ale na druhou stranu ten výsledek nebudu přeceňovat a dělat z něj vědu.
Letní přípravu hodnotíš spokojeně, že?
Až na začátek května, kdy jsem měl problémy s kolenem, jsem odtrénoval všechno podle plánu. Přišly menší změny, které přinesly oživení a byly, myslím, ku prospěchu. Díky norskému trenérovi Andresovi jsme se hodně věnovali technice. Uteklo nám to rychle a teď budeme počítat zajíce.
Kolik dní jste strávili na sněhu?
Vypadl nám sice jeden Dachstein, takže deset v létě a dvacet teď na závěr ve Finsku. Myslím, že to stačí, protože kolečkové lyže jsou schopny ten trénink kvalitně suplovat.
Máš novou pažbu na pušce v národních barvách. Jak ti prospěla olympijská vítězka ve střelbě Kateřina Emmons, které pomáhala v týmu jako konzultantka?
Hodně jsme se bavili spíš o psychice, zajímalo mě, jak ona řešila ten tlak okolo. Vystřelili jsme si pár ran a pak si povídali. Je zajímavé slyšet názory člověka, který se vyzná, ale některé věci může vidět jinak. Pomalu se rozjíždíme, technice se budeme výrazněji věnovat asi až příští léto.
Hodně jste využívali lyžařský trenažér i se simulací nadmořské výšky v Jablonci?
Absolvovali jsme na něm na funkčním vyšetření na kolečkových lyžích, tedy v pohybu, který nám je nejblíž. Což je velký přínos a navíc jsme nemuseli nikam jezdit. Když bylo ošklivě, odjel jsem si na něm trénink, abych nemusel ven a neriskoval onemocnění. Dají se tu dělat i kvalitní věci, myslím, že ho budeme využívat víc a víc. S nadmořskou výškou se učíme postupně pracovat, porovnáváme si a sbíráme poznatky. Plné využití ale vidím v horizontu celého olympijského cyklu, nechceme to uspěchat.
Jak vnímáš svoji v roli v týmu, pociťuješ odpovědnost lídra, nebo si ji dělíte se zkušenějším Ondřejem Moravcem, který tě v letních testech porážel?
Díky loňským výsledkům bych se mohl cítit odpovědnější za výsledky, ale začíná nová sezona a takhle to nevnímáme. Jsme tým, pět lidí, z nichž každý je schopný zajet, což nám potvrdily i výsledky v testech, kde jsme byli těsně za sebou v několika vteřinách. To je v tréninku velmi důležité pro společnou motivaci, jednou se víc daří jednomu, podruhé to dokáže druhý. Všech pět nás do toho jde teď naplno a věříme, že přijde čas, kdy každý z nás dokáže ten výsledek udělat. Pomáháme si navzájem.
Jaké si stavíš cíle – mistrovství světa, jeden domácí závod v Novém Městě, nebo stabilní výkonnost a celý světový pohár?
Spíš než na jednom mistrovství chci uspět v celém světovém poháru. Ale to nebude možné, pokud na mistrovství nezajedete. A Nové Město mám určitě za jeden z vrcholů , k němu se i s trenéry směřujeme, Tam chceme být v popředí.