Český Sagan nebo Cancellara? A proč ne, vítěz silničního poháru Kukrle má našlápnuto

Český Sagan nebo Cancellara? A proč ne, vítěz silničního poháru Kukrle má našlápnuto

Český Sagan nebo Cancellara? Nebojme se hvězdných vzorů či nálepek. Loňský vítěz českého poháru na silnici Michael Kukrle je přinejmenším typově podobným jezdcem. Kam až to může dotáhnout bývalý plavec a triatlonista? V hradeckém týmu, letos se prezentujícího pod novou značkou Author/Elkov, má i díky podpoře Olymp CSMV nejlepší podmínky.

blankV jeho životopisu už zaujme datum narození. 17. listopadu (1994), s tím si přece nemůžete dávat malé cíle! Loni se předvedl v dresu nejlepšího vrchaře na Carpathian Couriers, skončil třetí na Visegrád 4, jel Czech cycling tour i třeba Tour de l´Avenir, nebo v reprezentačním dresu mistrovství Evropy i světa.

Máte vzor?

Měl jsem rád Jana Ullricha, ale dřív mě vůbec nenapadlo, že se budeme blížit i figurou. Jsem všestranný jezdec, ani vyhraněný spurter, nebo vrchař („Umí a chce agresivně závodit i v kratších kopcích, to je moc důležité. Parametry má výborné, půjde ještě nahoru,“ oceňuje ho trenér Ota Fiala).

Jak se chystáte na první sezonu mezi dospělou elitou?

V prosinci jsme už byli na Mallorce, v lednu poletím za Pepou Černým do Španělska pod Valencii, takže budu taky v teple. Na pár dní se vrátím domů a pokračujeme s týmem v Benidornu opět ve Španělsku. V březnu jedeme do Chorvatska, kde už budeme závodit.

Loni jste najel dvojnásobek závodních kilometrů, kam se zaměříte letos?

Za vlastní vrchol považuju mistrovství republiky, Czech cycling tour a další UCI závody. Tam mám velkou motivaci.

Loni jste vyhrál třeba Memoriál Christiana Battaglii v Blatné, už se s vámi bude víc počítat jako s úřadujícím vítězem českého poháru. To se cení tahle pozice, že?

Možná to bylo trošku překvapení, ale prostě to tam vyšlo. Měl jsem trochu štěstí a v závěru sezony onemocněl Tomáš Bucháček. Chtěli jsme získat vítězství pro tým, ale nejezdilo se jen na mě.

O to je to cennější. Teď se změní týmová strategie ve prospěch obhájce nebo posily Josefa Černého?

U nás nejsme jako ve Sky na Tour, kde jde všechno pro Froomea. Poháry budeme jezdit na vítězství pro tým, ve větších závodech postavíme nějakou taktiku. Jsme jinde, tady se závodí trochu jinak.

Jak přidáváte v tréninku, abyste nabral větší objemy, ale zároveň se nezatavil?

To je těžké poznat. Ale teď i na konci loňského roku jsem se cítil než rok předtím. Objem lehce přidávám, to určitě, a chci jezdit víc v kopcích. Za poslední sezonu mám najeto asi třicet tisíc kilometrů, z toho 6 648 závodních, i když ty nejsou všechny v maximálním tempu. Podle mě je nejlepší spojit zkušenosti ze sledování tepů a wattů s pocity. Nevázat se jen jako otrok na čísla, ale spíš je brát jako cestu k poznání sebe sama.

Materiál neměníte?

Máme Authory Charismy s vylepšenými rámy a novou sadou Dura-Ace, boty používám Gira.

Najezdíte většinu sám doma v Mohelnici?

Ano, občas se tam se mnou někdo sveze, ale nikdo známý. Hodně času trénujeme společně s týmem, hlavně teď přes zimu.

S angažmá v hradeckém PSK Author/Elkov jste spokojený, oproti Favoritu Brno to je pokrok, že?

Určitě, tým funguje dlouhodobě stabilně a spolehlivě, máme kvalitní zázemí i závodní program. Dostávám tady plat, a co si vyhraju, mi zůstane.

Z toho se dá v českých podmínkách nějaký čas vyžít?

Udělal jsem gympl a pak chvíli zkusil strojárnu v Brně. Teď dávám všechno kolu a nedokážu říct, jak dlouho to půjde. Podívejte se třeba na Tomáše Bucháčka, vydržel tady celou kariéru.

Z hradeckého dresu se dá zamířit za lepším do ciziny jako Raboň, König a mnozí další. Považujete lepší cestu přes Polsko, nebo přímo třeba do menšího týmu v Německu či Itálii?

Záleží na možnostech, my závodíme víc v Polsku, asi to je pro nás přístupnější. Reálné to je, záleží jen na výsledcích, jak se člověk ukáže na závodech („…a nesmí z tebe hned udělat domestika,“ dodává trenér Fiala).

Pak se může jednou dostat na Tour de France a další velké podniky.

Ta Tour je asi nejvíc, myslím, že pro každého cyklistu. I když teď nad tím tolik ještě nepřemýšlím. Nedokážu si představit takhle závodit tři týdny v kuse. Loni jsem si zkusil osm a bylo toho až dost.

Sezona byla vůbec dlouhá, což se projevilo i na pozdním mistrovství světa v Kataru?

Už jsem byl unavený. Na výsledku se nepodepsalo ani vedro, nebo terén. Závodil jsem už od března, o měsíc dřív než jindy, a pak taky o měsíc déle, do října. Letos má být mistrovství jako normálně v druhé půlce září, může to být lepší.