30 Čvn Cyklista Černý udolal i Sagana s Kreuzigerem a dupe už zase v Polsku
Rok obrození si užívá cyklista Josef Černý z našeho týmu Author/Elkov. A to platí i pro aktuální pobyt na etapovém závodu Solidarnosć v Polsku, odkud se v zimě vrátil tak trochu s nepořízenou. To už teď dávno neplatí. Na letošním vysvědčení má jedničku!
Jak se vám jede po silnicích jihovýchodního Polska?
Ale dobře, včera jsme vyhráli etapu (Alois Kaňkovský, pozn. red.), dnes jsme v Krosnu zvládli tu královskou se druhým a třetím místem (Cieslika a Polnického) a zítra nás čeká poslední do Lublinu. Je to super, jsem spokojený (Černý se drží celkově šestý se ztrátou 15 vteřin, pozn. red.)
Podobně jako na společném mistrovství ČR a SR minulý víkend v Žiaru nad Hronom. Podle medailí jste se stal nejúspěšnějším účastníkem a to tu byl i Sagan nebo Kreuziger. Jak se to podařilo?
Takhle by se to asi vzít mohlo, ale kdybych měl jeden mistrovský dres, byl bych ještě spokojenější. Ten trikot mistra je vidět po celý rok, na druhé a třetí místo se brzy zapomene. V časovce jsem skončil třetí, možná druhé místo bylo ještě reálné, ale vítěz Honza Bárta byl nedosažitelný. A v silničním závodě? Byli jsme na tom dobře celý tým, zůstali jsme vpředu ve čtyřech, devadesát kilometrů jsme pak se Štybym nejeli zadarmo, ale já ho pustil do posledního kopce před sebe. Takticky se to dalo udělat líp. Tým odvedl dobrou práci, jen nohy do závěru už chyběly.
Jedno prvenství vám přece patří – testoval jste prototyp časovkářského modelu Authoru Airman.
Začal jsem ho projíždět po etapáku ve Slovinsku šest dní před šampionátem. Jsem spokojený, má hodně aerodynamickou kozu, ale je i pohodlný. Neměl jsem připomínky, takhle je perfektní, měli by ho pro příští sezonu dostat snad všichni. V Polsku jsme měli Guerciotti od Davide Rebellina. Author je na velmi dobré úrovni i s koly Mavic.
Z vašeho hlasu zní spokojenost. Na jaře jste dojel už třikrát druhý včetně Visegrádu Kerekparverseny za Polákem Zieliňskim, skončil celkově desátý ve čtyřetapovém závodě Okolo Slovenska, za což jste bral UCI body. Všechno tedy klape?
Já jsem spokojený, jsme silní na české úrovni i na zahraniční. Kdo má dobré nohy, na toho se jede. Vyhrávat nás může víc. Každý řekne, mě to nejede, já vám pomůže, nebo cítím se skvěle, jedu a dobře to dopadne.
Návrat domů vám po čtyřech letech v polském týmu CCC prospěl.
Nabralo mi to teď znovu nové rozměry, víc se věnuju tréninku. Pomohlo mi strávit celou zimu ve Španělsku. Od listopadu do března jsem jezdil v teple, nejhůř deseti stupních, to je pak vidět. Společně jsme byli na Mallorce a ještě v Benidormu, pak v Chorvatsku. U nás v Beskydech byl sníh a mráz.
Vyhovuje vám i trenér Ota Fiala, že?
Trénuju víc, tělo připravuju na delší vytrvalost, ale abych byl připravený v závěru ještě přidat. Dříve jsem jezdil jen intenzitu a v konci mi chyběly síly. Mně vyhovuje jezdit sám, nejvýš s někým ve dvojici. Nemusím se přizpůsobovat, jedu to, co potřebuju, nemusím čekat.
Přesto váš bývalý tým i s Čechy Hirtem a Schlegelem se zablýskal na Giru, nemrzí vás odchod?
Strávil jsem tam čtyři roky. Já bych tu šanci asi nedostal, byl jsem domestik a oni mě za to neohodnotili. Brali lídry a ne kluky na pomoc. Jsem moc rád, že jsem si otevřel obzory a dokázal se vrátit. Vyplácí se mi to.
Nezavřel jste si dveře do elitní cyklistiky?
Je mi teprve čtyřiadvacet, mám čas. Tuhle třetidivizní scénu jsem vlastně nikdy nezažil. Zázemí máme perfektní, výplata chodí, materiál kvalitní, závodní program mám každý víkend lepší než CCC. Nemůžu si stěžovat. Jsme tu mezi nejlepšími a já doufám, že dostanu nabídku výš. Probereme to pak určitě s týmem.
Co vás čeká ještě letos?
České poháry, mistráky družstev. Máme dost závodů i volna na přípravu. Chystáme se na Czech cycling tour, kde by měl jet i König a další skvělí závodníci. Ale my to tam známe, jede se kousek od nás doma, chceme nakouknout do top pět.