15 Bře Cyklistická polská spojka Polnický ukázala, že je posilou
Naši cyklisti ze silničního PSK Author/Elkov mají za sebou první úspěšné chorvatské závody. Ukázala se i posila Jiří Polnický. Po návratu z polského angažmá je o rok silnější a zkušenější.
Za 7. místo v Poreč Trophy jsi získal i prvních 5 letošních UCI bodů, jak hodnotíš čtyři „jugoslávské“ starty?
Jsem docela spokojený, výsledky (13. v GP Izola, 74. v Umag Trophy, 7. v Poreč Trophy a 14. celkově ve 3etapovém Istria Spring Trophy, pozn. red.) odpovídají tomu, co jsem tady zajel předloni a potom jsem měl dobrý rok, kdy jsem toho dost vyhrál. Tím to je pro mě trochu měřítko. Úroveň soupeřů i tempa odpovídaly. Škoda, že v první etapě Istrie do Labinu změnili dojezd. Namísto do kopce se finišovalo 600 metrů po rovině nebo spíš skoro z kopce. Ale třeba by se někdo jiný objevil, kdo by mě ohrozil.
Přesto jsi tam útočil na stupně vítězů.
V zatáčce asi 200 metrů před cílem mě někdo sestřelil zezadu. Vytrhl jsem nohu z pedálu, ustál jsem to sice, ale dojel pak čtvrtý ze čtyř. Za námi to spadlo. Kdybych se dostal na podium, mohl bych ten návrat hodnotit ideálně.
Jak se změnil z tvého pohledu po roce hradecký tým?
Už tu mají převahu starší závodníci než ti do 23 let. Budeme zkušenější a tím i silnější než předloni.
Cítíš se na roli lídra?
Těch závodů bude hodně a nás je jenom devět. Role máme trochu dané, jako třeba Kaňour na sprinty, ale šanci dostane každý. Není to jako u profíků, že se stanoví jasný lídr a všichni na něj jezdí. Na začátku etapáku se může stát cokoliv, teprve pak se určí taktika, co dál. Tým funguje, hlavně poslední roky jsme si tu dost sedli.
foto: Jan Brychta
Nakolik ti prospělo roční působení v „druholigové“ polské stáji VervaJet?
Dalo mi to hodně, hlavně jsem se dostal na těžší závody. Určitě mě to posune, závodí se tam jinak, na cílový kopec se jede hodně rychle. Škoda, že to skončilo hned po roce. Vydržet ještě jeden rok by bylo lepší.
Skončit musel i Karel Hník, který odešel do českého TopForexu. Proč se to v Polsku nevydařilo?
Projekt byl postavený na čtyři roky, ale státní podnik v Polsku může dávat peníze jen do konce volebního období. Jednalo se, ale teď už je hrozně pozdě, i když možná to nakonec zachrání. Na kontinentální tým už ale šanci nemají, maximálně přežijí. Zůstala jim auta, autobus.
Dosáhl jsi tam i svého dosud nejlepšího výsledku, třetího místa v celkovém pořadí etapového závodu Grody Piastowske…
Ano, těch Grodů si vážím, nejen celkového, tam jsem byl třetí už předloni, ale hlavně té vyhrané etapy, to bylo navíc. Pak jsem skončil druhý na V4 v Náchodě, ale to jsme jezdili i s Hradcem. Potvrdil jsem si, že v této kategorii dokážu vyhrát a jet na stupně vítězů.
Jakou vidíš v sedmadvaceti letech možnost dostat se ještě dál, do vyšší ligy?
Přišel jsem do Česka s tím, že doufám, že se zase vrátím do většího prokontinentálního týmu. Ale v Itálii jsou teď bez peněz, sami závodníci si platí, aby mohli na této úrovni jezdit. Od nás máme nejblíž do Polska, ale po pádu Vervy tam je také míň míst. V Hradci máme dobrý program. Pojedeme jedničkové závody Okolo Slovenska i Okolo Slovinska. Člověk je tam na očích všem evropským týmům.
Stále nemáš manažera?
Je to tak. Opravdového mají jen ty největší hvězdy. Dál je to tady o známostech, kontaktech, domluvit se dokáží naši trenéři, ředitelé týmů. Přimluví se i špičkoví čeští jezdci, vím, že pomáhal i Zdeněk Štybar.
Kam se letos zaměříš nejvíc?
Sezona bude trochu rozdělená. První vrchol na přelomu duben/květen polské Grody. V květnu pak chceme víc potrénovat. V červnu a červenci toho bude nejvíc, mistrovství republiky a další etapáky. V srpnu pak ještě Czech tour. My ty závody nemáme tak dlouhé, ale je jich víc, není prostor na delší tréninkové bloky. Výkonnost potřebujete držet vyrovnanější a zvednout ji lehce na některé závody. Nemůžu si dovolit dva měsíce pauzu a taky nemáme dvacet kiláků stoupání jako na Tour, kde vyhraje ten nejlepší. Člověk musí být nachystaný a zkoušet to.
Ty si věříš kam?
Tým startuje v šesti. Víc se musím ukázat sám, než že by na mě jelo zbylých osm lidí jako ve WorldTour. A já nejsem vrchař, aby mě někdo dovezl pod kopec a já tam pak ujel. Spíš když odjede menší skupinka, potřebuju se chytit, pak zaútočit před cílem a chytit tu šanci.
Jak skládáš tréninkový plán?
Loni jsme měli polského týmového trenéra Jakuba Peniazka. Vyhovoval mi, nechtěl jsem zase po roce něco měnit. Každý trenér má něco svého, předtím mi pomohl i Radek Kaftan s vyrovnávacími cviky, posilovnou a dalšími věcmi. Teď jsme spolu s Jakubem vylepšili používání a vyhodnocování wattmetru, je to všechno přesnější. Voláme si, píšeme, nahrávám mu data přes aplikaci. Ota Fiala se v Hradci stará spíš o mladší kluky, ale má nás všechny pod dohledem, funguje to.
Vrátil ses do Prahy, ale na opačný kraj, kde najdeš lepší tréninkové terény, že?
Bydlím ve Stodůlkách a mířím nejvíc na Křivoklát, Beroun. To je určitě lepší než na Brandýs, kam jsem to měl blíž z Vysočan. Většinu kilometrů najezdím sám. Vyhovuje mi to, ani nikoho nehledám nikoho. Často mám nějaké svoje intervaly, jen občas se s někým svezu.
V rodinném veloshopu v Mladé Boleslavi tě moc nevidí…
Není čas, od prosince jsem byl v Česku snad jen dva týdny. Nejdřív jsem strávil pár dní ještě s Vervou na Mallorce, pak s Karlem Hníkem sami ve Španělsku, potom už s hradeckými kluky v Benidormu. Celou zimu jsem pobyl skoro ve Španělsku, kde máte výhodu počasí a terénů. Najdete roviny i kopce, silnice bez provozu. Máte klid, jen trénujute a nic jiného neřeší.
Zvládne takovou přípravu cyklista tvé úrovně i ekonomicky?
Dá se to.
Kromě platu můžeš něco získat navíc za vítězství. Jak se dělí v Hradci prémie?
Když se něco vyhraje, podělí se to mezi ostatní. Rozhodujeme podle závodu, obvykle až osmdesát procent jde dál rovným dílem.
Zázemí Olymp CSMV jistě taky oceníš?
To je největší výhoda v Author/Elkov, dlouhodobá stabilita týmu a zázemí Olympu, včetně zdravotního zajištění. I v Polsku jsem viděl, jak složitě se to řeší. Na lékařské testy se musí do Varšavy, kupují se letenky a leze to hodně do peněz.
Nepomyslel jsi na návrat k cyklokrosu, kde jsi jako junior získal bronz na mistrovství světa 2007, aspoň na zpestřenou jako před dvěma lety Štybar? Při současné české realitě by ses asi do týmu dostal…
Prozatím ne. Odskočení něco stojí. Štyby dostane od týmu komplet vybavení i třeba jen na dva závody. Kdybych si musel všechno zařizovat sám, tři měsíce okolo toho lítám a jsem půl milionu mínus. Je to drahá legrace, jen to zkoušet pro zábavu.
