11 Úno Desenský vládne Evropě. Je prvním mužem v halové tabulce na 400 metrů
Michal Desenský si na mítinku Czech Indoor Gala v Ostravě zaběhl osobní maximum na 400 metrů s hodnotou 46,65. Výkon ho řadí na první místo letošních evropských tabulek. „Je příjemné se tam podívat, i když vím, že ti nejlepší ještě neběželi,“ usmívá se.
Jak se běželo teď v Ostravě, kde jsi za sebou nechal i bronzového z evropské haly Nizozemce Van Diepena nebo svého parťáka Müllera (také v osobáku 46,87)?
Sedlo mi to hodně dobře. Závodil jsem předtím i o víkendu, to mi moc nevyhovuje, bál jsem se únavy. Ale rozběhal jsem se tak vlastně a teď to vyšlo dobře. Sešla se dobrá konkurence. Vyhovuje mi to v hale, když se běží plynule, protože se je to často o seběhu, kde dochází ke kolizím, které ovlivní čas. Rozběhl jsem to proto o něco rychleji, než by bylo ideální. Těžím z rychlosti. Pomohla mi atmosféra, přišla spousta lidí, mítink měl punc velkého závodu, což je samozřejmě lepší než obyčejné veřejné závody.
Tedy forma vychází, nebyla to otázka jednoho vydařeného běhu?
Ne, to ne, doufejme, že se to bude ještě posouvat, Na republice přibyde do startovního pole Pavel Maslák, můžeme si pomoci. Ještě poběžím možná jeden mítink, jednáme s mým manažerem Zdeňkem Lubenským o Istanbulu. Rád bych udržel formu a přenesl si ji na ven.
Jak zní recept?
Zimní hala znamená zpestření, nezávodit celou zimu by bylo hodně psychicky náročné. Příprava se rozjede, jde se do kvality. Mívali jsme málo závodů, teď jsme přidali, to mi sedí. Po hale přijde týden volno, pak zahájím další trénink. Nic moc se měnit venku nebude, nepůjde se zbytečně do objemového období. Sedí mi víc držet se ve stabilně vyšší formě a pak jen vyladit na vrchol. Ani na jaře se nepůjde tolik do objemů, ale přijdou už speciálnější tréninky. Loni se protáhl trénink v kvalitě do pozdějšího podzimu kvůli mistrovství světa v Dauhá.
Teď ti koronavirus sebral mistrovství světa v hale v Číně…
Zamrzí to, mám dobrou formu, nevím, co bude za rok. Třeba se mohla sejít slabší konkurence vzhledem k olympiádě, a tím by byla větší naděje na lepší umístění. Mrzí mě to, ale nedá nic dělat.
Před tebou je mistrovství Evropy v Paříži.
Limit je 46,30. Ještě jsme neprobírali plán letní sezony. Nevím, jestli na něj poběžím na začátku nebo spíš ve druhé půlce. Bylo by fajn, kdyby se podařilo domluvit dobré starty v zahraničí, nové hodnocení rankingu totiž ovlivňuje kvalita závodů, na kterém se daný čas zaběhne.
Jak vypadá naděje na olympiádu v Tokiu?
Tam se půjde pravděpodobně podle rankingu, ale přesné detaily jsem ještě nezkoumal, nechci se do toho raději pouštět. Je to hodně přísné, musí se počítat s rankingem, ale radši než kalkulovat chci běhat co nejlíp a uvidíme.
Místo ještě nemá ani štafeta, že?
Kvalifikovalo se prvních osm z mistrovství světa, druhá šance je podle času. Musíme se domluvit, kdy za ním vyrazíme, zatím nám to nestačí.
Máte silnou a vyrovnanou sestavu, to vás posouvá.
Těžíme z toho, že nás je pět (ještě Tesař, Šorm, Müller, Maslák,…- pozn. aut.) nebo šest uchazečů o čtyři místa, žene nás to dopředu. A k tomu máme dobrý pocit, že i když jeden vypadne, máme náhradníka. Mezi sebou máme dobré vztahy, domlouváme se i na společné starty, nepanuje mezi námi přehnaná rivalita.
V Ostravě ses ukázal v hradeckém dresu, proč?
Závodím v dresu Sokola Hradec Králové a hostuju extraligu za Olymp. Jsem členem Olymp CS MV a děkuju za dobrou vůli, která mi umožňuje běhat i za klub, kde jsem začínal. Pořád s nimi udržuju dobré vazby, probírám věci s bývalým trenérem Nohejlem. Jsem rád, že jim můžu něco vrátit tím, že je reprezentuju. I když mám svoji tréninkovou skupinu trenéra Habáska v Praze, k tomu jezdíme po soustředěních a do Hradce se moc nedostanu.
foto: Adolf Horsinka/ČAS