Dubovská je teď první dámou českého slalomu

18 Říj Dubovská je teď první dámou českého slalomu

Martina Dubovská by se měla vydat ve stopě Šárky Strachové jako česká slalomová jednička. Kam až může dosáhnout? A jak se na to připravuje? O tom vypráví členka OLYMP CS MV a dívka z Liptovského Mikuláše půvabnou slovenčinou…

 

Jak proběhlo léto?

Nestrávila jsem ho s otcem Janem, ale s trenérem slovenských juniorů Braněm Bízikem, ať už z důvodů hledání nového impulsu, tak i z ekonomických. Bylo to zajímavé, trénovali jsme společně v Les Alps a pak i pět týdnů na Novém Zélandu, kam jsem se vydala po sedmi letech. Kondičku jsem nabírala sama, ale podle plánů stejného kouče jako lyže. Často jsem jezdila nočním vlakem do Prahy na pár dní na Olymp, kde je perfektní zázemí.

Tedy jsi jezdila s muži?

Většinou ano, jen jednou jsem jezdila na Zélandu s Norkami.

Bylo to náročnější?

Pro mě to bylo super. Trénovalo se na stejných tratích, ne delších ani těžších. Mohla jsem je sledovat, jak jezdí, jen jsem musela honit ty časy, to byla motivace. Až v září jsme se vydali s repre babami na společný kemp na Passo Stelvio a teď jedeme na Hintertux. To přináší také změnu, připravovat se v týmu je příjemné.

Změnila jsi něco v technice?

Pracovala jsem nejvíc na tom, co potřebuju vylepšit. Dysbalance v těle, navýšení VO2max (vytrvalostní parametry) a pak koncentrace v závodě, soustředění po celou minutu času i víc. Různá cvičení na reakce a tak. Otestovala jsem to celkem slušně při paralelním slalomu na Zélandu, tam jsem byla spokojená. Moc se mi to líbilo a doufám, že vejdeme mezi patnáct nejlepších zemí a budeme startovat na olympiádě v týmové soutěži. Je hodně atraktivní pro závodníky i diváky a může se tam udát cokoliv.

Aby sis ho nechválila, vydělala jsi na Zélandu i slušnou prémii!

Díky ní jsem si mohla zaplatit další trénink. Nechala jsem ji tam celou, asi padesát tisíc korun v přepočtu.

Finančně máš tedy sezonu zajištěnou?

Ani moc ne, skládáme to. Pomáhá mi strýc, společná soustředění zaplatí svaz. Bez Olympu bych takhle lyžovat nemohla. Nerada o tom mluvím, otec se musí hodně starat. Počítáme každý den na cestách. Ale tak to je. Když budu mít lepší výsledky, bude to lepší.

Což znamená jezdit do dvacítky světový pohár, aby se dalo mluvit o tom, že ti to vylepší rozpočet?

Ano, ještě líp do patnáctky. Jen body ve třetí desítce nestačí.

Zaměřuješ se jednoznačně na slalom, kde jsi loni dosáhla až na 18. místo?

Většinou, vidím v něm větší šanci, po olympiádě má skončit i třeba Veronika Zuzulová. Ale zase přibydou další nové Rakušanky, Švýcarky, co jich je. Proto teď nejedu úvodní obří slalom světového poháru v Söldenu. Chci se dostat stabilně do třicítky, podle vyjetých FIS bodů mám zase o něco lepší pozici s číslem okolo čtyřicítky a s tím by to mělo jít. Sezonu bych měla zahájit slalomem v Levi, kde chceme ještě pár dní potrénovat. Doufám, že to všechno vyjde. Ale obří slalom mě taky baví a líbí se mi. Vím, že v něm mám velké rezervy a chci se mu věnovat.

Většina reprezentantů si přes léto lízala rány po operacích a zraněních, ty jsi v pořádku, to je skvělé, ne?

Jen minulý týden jsem měla trošku naražený bok, to se mi nestalo od mistrovství světa v Americe před dvěma lety. Musela jsem si dát chvíli pauzu, ale aspoň jsem si odpočinula.

Jak to vypadá s materiálem?

Dávají mi celkem dobré lyže, můžu jich vyžádat, kolik chci a přesně jaké. Ještě zkoušíme, ale slalomky mám dobré. Jen poslední úprava před závody nebude od firmy, ale od vlastního servisu.

Poté, co Šárka Strachová ukončila kariéru, budeš českou jedničkou. Jak se cítíš?

Škoda, jezdit se Šárkou byla velká škola, teď zůstaneme samy. Aspoň, že první závody jede také Gabča (Capová).