22 Čvn Fešná běžkyně Mäki chce být dál česko-finskou královnou
Veledůležité závody, které mohou rozhodnout o dalším vývoji sezony, čekají Kristiinu Mäki. Letos 25letá běžkyně, původem ze Žďáru nad Sázavou, bude v neděli hájit české barvy v elitní skupině mistroství Evropy družstev ve francouzském Lille. A pak ve středu se ukáže na Zlaté tretře v Ostravě.
Jak se chystáte na Zlatou tretru, na setkání s Usainem Boltem? Nejsou tam jeho vinou vytrvalci ve stínu sprinterů?
Je to největší mítink v Česku a úrovní jeden z nejlepších, kde jsem kdy byla. Moc se těším, přijde tam hodně českých fanoušků. Potěší, že lidi vidí, kdo tady u nás vůbec běhá. Běžela jsem tam už třikrát a přiznám se, ani nevím přesně, kolikrát byl při tom Bolt.
Jak jste spokojená s dosavadním průběhem sezony a nejlepším časem 4:09:59, dosaženým před necelými dvěma týdny ve španělské Huelvě?
Očekávání byla minimální, v hale jsem byla zraněná a změnila jsem trenéra. Doufala jsem jenom, že budu zase běhat a přiblížím se své úrovni. To se vyplnilo. Byla jsem trochu pozadu s tréninkem i se závody. Posouvá se to dobře, očekávání se tedy plní nad míru.
Následky zranění už necítíte?
Je to v pořádku. Měla jsem zánět plosky, už jsem ji měla před tím natrženou. Způsobí to nejspíš přetížení na dráze. A pomůže jenom klid, nejde s tím trénovat, dokud si noha neodpočine.
Půl roku působíte v Olymp CS MV, tuhle změnu hodnotíte pozitivně?
Všechno funguje, jak má. Není na co stěžovat. Já jsem přestoupila z Hvězdy Pardubice komplet, jsem členkou centra sportu i atletického klubu. Trénuju na dráze i ve Stromovce, ale někdy i sama na cyklostezce podél Vltavy do Tróji, využívám regeneraci. Mohla jsem v areálu i bydlet, ale mám svůj byt.
Jak jste změnila trénink?
S panem Červinkou jsme toho měli asi víc, pan Tunka to dělá jinak. Taky se zaměřuju víc na rychlost, vzhledem k věku nemám už tolik času na ni pracovat. Proto se víc věnujeme patnáctistovce. On je trenér, já ten stroj, co to odtrénuje.
A daří se vám! Což potvrdil mistrovský titul, který jste získala potřetí, ale po roční pauze. Šlo víc o umístění, než o čas (nakonec 4:14,42), že?
Tam to byl víc taktický závod, ale také ne úplně pomalý. Jsme se Simonou (Vrzalovou) obě vyrovnaný, když za to jedna vezme, ta druhá má pak víc šancí ve finiši. Jsem ráda, že to teď odtáhla ona (třetí skončila už s odstupem Lucie Sekanová, pozn. aut.).
Loni jste byla devátá na Evropě v Amsterdamu na pětce, na olympiádu do Ria se nedostala. Limit na mistrovství světa do Londýna 2017 na 1 500 m činí 4:07,30. Máte na něj?
Chybí mi dvě vteřiny do limitu. Po prvním závodě za 4:12 jsem to neviděla reálně, ale pak jsem se na 4:09:59 a poznala, že se posunout o dvě vteřiny na patnáctistovce není nemožný. Chce to taky chytit závod. Teď v Lille nebo na Tretře se o to pokusím. Uvidíme. Splnila jsem limit na univerziádu na Tchaj-wanu (před dvěma lety získala v Kwangdžu zlato na 5 000 m, pozn. aut.), tam pojedu, to se povedlo. Necítím tak žádný tlak, mistrovství světa by bylo něco navíc.
Loni jste v září vyhrála silniční desítku na pražské Grand Prix. Na podobné závody to zatím ještě moc nevypadá?
V rámci dlouhodobějších cílů a plánů si vždycky můžu vložit desítku. Trenér by chtěl Běchovice, to je na konci sezony, nebráním se tomu. Ale s dráhou v sezoně to nejde kombinovat.
Zato vládnout 1 500 metrům v Česku i Finsku ano díky dvojímu občanství. Držíte tři české rekordy a jeden finský, toužíte i po dvou korunách?
Ano, to přece není špatný a moc lidí tu možnost nemá. Možná se to těžko vysvětluje, ale je to příjemný být nejlepší ve dvou zemích. Ale zatím to nemám. Finský mistrák se koná v červenci. Je tam holka, co má 800 metrů za 2:04, i 1 500 metrů za 4:12, to bude dobrá soupeřka.