Inspirace Shiffrinovou. Capová zajela ve Špindlu životní slalom

Patnáctým místem ve slalomu před téměř deseti tisíci diváky si naše 25letá Gabriela Capová zajela ve Svatém Petru své dosavadní maximum ve světovém poháru. Byla nadšená.

 

Tedy životní závod?

Mám obrovskou radost, byla tam super atmosféra, získala jsem další nové zkušenosti a zážitky před vlastním publikem. Opravdu úžasné.

 

I z pohledu pocitu z výkonu?

Před prvním kolem jsem byla nervóznější, cítila jsem, že všichni očekávají, že něco zajedu. Když se to povedlo a postoupila jsem, ve druhém už to bylo zase lepší. S oběma jízdami jsem ale spokojená, šla jsem do toho naplno. Některé brány byly kratší, v závěru druhého kola docházely síly.

 

Pomohla znalost sjezdovky a jela jsi podle sebe nebo ses snažila v tréninku okoukat, jak tu jezdí obtížnější pasáže třeba Shiffrinová nebo Vlhová?

Ony jezdily většinou jindy než já. Dva tréninky jsem s nimi jela a sledovala Shiffrinovou, jak jde nájezd do roviny z prudkého. Kopec je to sice pro mě domácí v porovnání s jinými svěťáky, ale já mám víc naježděnou Bílou nebo Stoh. Na černé ve Svatém Petru mám do deseti tréninků, jezdíme tu každoročně mistrovství republiky. Mně se daří v těžších podmínkách, i když se mi vyčasilo, i tady to bylo bojovné, rozbitější na prudkém. Není to nejtěžší kopec, ale lehký taky není. Je hodně pestrý. Není tam hrana, s čímž mívám problém.

 

Potvrdila se dobrá sezona, že?

Jsem ráda, že jsem to zvládla i při poslední šanci získat letos body do svěťáku. Teď chci ještě zajet závěr Evropského poháru.

 

Tady se nabízí šance vyhrát celý seriál ve slalomu, dá se zvládnout jezdit souběžně světový i Evropský pohár?

Většinou je doplňuju podle preferencí a formy v průběhu zimy, hlavní je svěťák. Body jsou teď i na Evropském cennější, než přirážky na ostatních závodech a víc to pomůže i do svěťáku. Konkurence v Evropských pohárech se tím nezvýšila, ti nejlepší jsou pořád ve svěťáku, podle ztráty mohou získávat slušné body i tady. Dříve spousta lidí, co jezdila jen svěťák, odtud vypadla, když nebyla vepředu, teď je větší šance.

 

Jak se daří kombinovat slalom i obří slalom?

Ráda bych jezdila taky kvalitnější obřáky, úplně mi to zatím nejde. Mám problémy v hlavě, když je rozbitější trať, tak se bojím. Snažím se to zlepšit. Ale určitě ho chci trénovat a jezdit i třeba menší závody, abych měla pestřejší program. Jezdit jenom slalom pro mě bylo hodně náročné fyzicky i psychicky.

 

A s výhledem do budoucna na příští rok – co potřebuješ hlavně zlepšit, aby ses držela na bodech, tedy ve třicítce, kam se ti podařilo dostat zatím čtyřikrát, stabilně?

Musím na sobě pracovat, jak kondičku, tak i na technice a vyjezdit se. Je toho hodně. Jezdím víc na risk, v trénincích i v závodě. Pořád je potřeba na sobě pracovat.

 

Proč nespojíte více síly tři české reprezentantky z rodinných týmů?

Kača (Pauláthová) má o dost odlišný program, jezdí i rychlostky. To by bylo složitější. S Maťou Dubovskou se snažíme na stejný termín občas sjednat soustředění nebo pár dní někde na sněhu. Já mám slovinského trenéra Boštjana Božiče a Slovinci působí u všech týmů. Trénovala jsem se Slovinkami, s Britkami, s Italkami, různě. Záleží, s kým se podaří domluvit, je to tahle aspoň pestré a můžu vidět víc škol a možností.

 

Pomáhá ti i zázemí Olympu, že?

Celkově jsem moc ráda a vážím si ho moc. Hodně mi pomohly finance na sezonu, možnost ubytování v Praze i fyzioterapeutický servis, často s námi jezdí Judita Smrčková.

 

I díky tomu tvoje tělo drží!

Byla jsem jen nachlazená z Are z mistrovství světa. Jinak zatím držím, měla jsem jen poraněnou kost pod kolenem kdysi druhý rok v juniorkách. Geneticky po rodičích jsem držák, mám po nich pevnou postavu. Ale snažím se taky hodně cvičit, aby mi to dlouho takhle vydrželo.

foto: Pavel Lebeda