
24 Úno Jako sportovní Hvězda roku svítí tenistka Valentová
Záře tenisové hvězdičky z pražského Lehovce dobleskla až do Austrálie. Sportovní Hvězdou roku Prahy 14 zvolila veřejnost této městské části 14letou Terezu Valentovou, osmifinalistku a nejmladší účastnici juniorského Grand Slamu Australian Open, členku Olympu CSMV.
O anketě ani nevěděla, o to víc ji těší výsledek, který se dozvěděla mezi zápasy turnaje v Litvě… S tenisem začala ve čtyřech letech v Hloubětíně na antukových kurtech. „Chodila jsem s taťkou a snažila se něco odkoukat. Pak mě vzali do školičky na Spartu,“ vzpomíná. Věnovala se i basketbalu.
Ostatně sportovní geny má v krvi, její maminka Jitka, ještě pod jménem Janáčková byla jako kanoistka na dvou olympijských hrách v Barceloně a Atlantě s Martinem Doktorem a dostala se tam čtyřikrát do semifinále. Děda ji vozí na tréninky, babička vaří…
Experti ji považují za všestrannou hráčku bez viditelné slabiny, oceňují její pohyb a bojovnost. „Vzor nemám, beru si od každého to dobré a snažím se to přenést do své hry. Vím, že v tenise z osmdesáti procent rozhoduje psychika a já jsem s hlavou v pohodě, překousnu, když se nedaří a to je moje výhoda,“ povídá „tradiční“ pravačka.
Třikrát týdně už trénuje na Spartě dvoufázově, hned vedle jako členka Olympu, sportovního centra ministerstva vnitra, využívá zázemí a regeneraci, kde se potkává s nastupujícími kometami, sestrami Fruhvirtovými. „Ty jsou trošku napřed a jinde, dávají tenisu všechno. Ale já věřím, že když budu makat, můžu se taky dostat na tu nejvyšší úroveň,“ usmívá se.
„Znám Terku i její rodiče od malička, její vývoj je pozvolnější, ale dělají to rozumně. Fruhvirtovy teď zabraly trošku víc, ale ona s nimi donedávna držela krok, má stále obrovský potenciál,“ říká Petr Luxa, tenisový šéf Olympu. „Hraje agresivně z obou stran, má výborný pohyb, je to zkrátka komplexní hráčka,“ doplňuje muž, z jehož základny se odrazily ke světové špičce i Petra Kvitová nebo Kateřina Siniaková, naposledy třeba Tomáš Macháč.
Tereza vedle tenisu stíhá zdatně i školu a děkuje za vstřícnost a podporu učitelům ze základky v Chvaletické ulici. Právě se chystá na přijímačky na sportovní lyceum v Libni a sportovně-podnikatelskou školu. „Ještě nevím, co bych jednou chtěla dělat. Nejradši, kdyby mi vyšel ten tenis,“ dodává. Našlápnuto k tomu rozhodně má.
Loni vyhrála mistrovství Evropy ve dvouhře i ve čtyřhře, její všechny vítězné singly přispěly k bronzu českého družstva na mistrovství světa. Pak se dostala už v lednu letošního roku poprvé na Grand Slam. „Nezapomenutelné zážitky a zkušenosti,“ připomíná si nedávnou cestu do Austrálie. „Napořád si budu pamatovat sice hlavně tu porážku v osmifinále s o tři roky starší Australankou, mohla jsem jít dál. Ale sledovala jsem naživo všechny nejlepší hráče přímo při hře. V posilovně jsem potkala Šapovalova nebo Martincovou a další, na kurtech pak i další. Mám moc ráda Djokoviče, litovala jsem, že nemohl hrát. Chtěla jsem ho vidět, jednou jsem mu už sbírala míčky.“ Teď by se moc ráda dostala na French Open do Paříže.
Tak držíme palce.