07 Led Lyžařka Pauláthová je tváří Olympijského parku, ale právě marodí
Kateřina Pauláthová se stala tváří ostravského Olympijského parku spolu s hokejovým vítězem z Nagana 1998 Davidem Moravcem. Měsíc do začátku Her v Pchjongčchangu však teď zrovna leží doma s antibiotiky a léčí zánět středního ucha.
„Je to pro mě obrovská čest,“ vzkazuje. „Park má bohatý program, lidi tady mohou sledovat olympiádu a vyzkoušet si různé sporty.“ Epicentrum bude 9. – 15. února v Ostravar aréně, další menší základny v horských střediscích Bílé, kde Kača trénuje, Mostech, Karlově a Kopřivné.
Sama se však potřebuje ještě dát dohromady do formy pro korejské svahy. Poslední start ve světovém poháru v obřím slalomu v Lienzu po Vánocích nevyšel, vypadla po pár bránách prvního kola. „Na ledě na těžkých tratích si ještě nevěřím, nešlo to,“ posteskla si.
Koleno s opravenými křížovými vazy sice funguje, nebolí a moc nenatéká, přesto v něm schází obvyklá jistota. „Pokud je trať hodně měkká, nebo naopak ledová, je to horší, ale v normálních podmínkách to jde dobře,“ říká.
Tři dny poté trénovala slalom v Zell am See, počkala si na půlnoční přivítání Nového roku a zamířila k domovu. A tam ji navíc skolila nepříjemná nemoc. „Rozhodli jsme se vynechat nejbližší světové poháry, hlavně v Kranjské Góře, kde bývají ledové až pánské tratě, pořádně potrénovat a potom se vydat na Evropský pohár a FIS závody.“
Původní plán s návštěvou Innerkremsu se vinou nemoci ruší. Hledat se budou podle vývoje zdravotního stavu hlavně další obří slalomy, ráda by si vyzkoušela i superG nebo kombinaci. A pak zamířila na světový pohár v jihotyrolském Kronplatzu 23. ledna, kde se jede obří slalom, její hlavní disciplína.
„Chce to čas a já ho už skoro nemám. Ty kilometry a brány za mě nikdo nenajezdí a ani v Koreji už nebude prostor něco dohánět. Ale udělám, co budu moci, olympiáda je můj největší cíl,“ vzhlíží ke svému druhému startu pod olympijskými kruhy.
