22 Čvn Modrotisk spojuje Česko s Japonskem v nástupové kolekci olympioniků pro Tokio
Hrály cimbály a na dostihovém závodišti v Chuchli se promenádovali čeští sportovci v nástupové kolekci pro nadcházející olympijské hry v Tokiu. Mezi nimi i naše modelka, sportovní gymnastka Aneta Holasová. Spojení japonské kultury a české tradice měla za hlavní ideu módní návrhářka oblečení Zuzana Osako.
„Chtěla jsem, aby na něm byly vidět národní barvy, vynikl rozdíl mezi mužem a ženou, což už nebývá obvyklé, máme přece hezké holky, a taky abychom uctili zemi hostitelů,“ popisovala zrod tokijského olympijského „kroje“. Ten byl vytvořen tradiční technikou modrotisku.
Ta pochází z Japonska, ale zároveň se uchytila i v tuzemsku, kde přežila dodneška na Slovácku. Čímž tvoří spojující prvek mezi oběma zeměmi. Osaka, která žila v Japonsku, se inspirovala i oblečením české výpravy z olympiády v Tokiu 1964, které obsahovalo rovněž kombinaci modré horní části oblečení a bílé části spodní se sukní s protiklady.
Modrotisk pro kolekci vyrobili v rodiné dílně u Danzingerů v Olešnici mistři, kteří za svou práci obdrželi titul Nositel tradic lidového řemesla. Každá část vzoru je otiskem ručně broušeného mosazného drátku určitého profilu zasazeného do formy z hruškového dřeva. Tisíce drátků tvoří raznici, kterou se ručně nanáší rezerva na bílé plátno. To se obarví a vznikne tak látka se vzorkem s postavičkou gymnastky, který je hlavním prvkem nástupové kolekce.
Střih, zpracování oděvu a zvolený materiál jsou navržené pro maximální pohodlí sportovců ve vlhkém horkém klimatu, které v Japonsku v době her pravděpodobně bude. „Z toho důvodu jsme místo saka zvolili vestu přes bílou košili s dlouhým rukávem, která je ušitá z velmi jemné bavlny. Děvčata mají pod jupkou ramínkové šaty,“ popisuje Osako. U žen jupky a u mužů vesty jsou nejběžnějším horním dílem u českých tradičních krojů.
Materiály v sobě mají elastickou složku, jsou proto pružné, velmi lehké a dobře prodyšné. Zapínání tvoří skrytý zip. Každému sportovci je komplet ušitý na míru. „Jejich proporce často představují pro střih extrém v určitých partiích,“ vysvětlovala Osako, s níž se na tvorbě kolekce podíleli také čeští sportovci Ondřej Synek, Kateřina Šafránková a Anežka Drahotová. „Právě proto, že oni zrovna nemají moc konfekční figury,“ vysvětlila. Jenže v Tokiu se nakonec vinou nejrůznějších peripetií možná neobjeví ani jeden z nich…
Ručně a na míru jsou ušité i boty, lehoučké červené mokasíny. „Konzultovala a testovala jsem je se sportovci, abychom předešli nebezpečí otlaků. „Jsou z jemné celoperforované kůže, chodidlo je dobře podepřené, celá bota měkká a během dvaceti minut svůj tvar přizpůsobí chodidlu,“ prozradila návrhářka.
Kolekce má dva praktické doplňky, tašku a vějíř. „I když jsou u kalhot a šatů hluboké kapsy pro uložení akreditací, telefonů a jiných nezbytností, chtěli jsme poskytnout možnost elegantního a bezpečného uchování věcí při sobě po celý den,“ dodává Osako. Tašky z lýka jsou upletené rovněž ručně, stejně tak vějíře z modrotisku ručně zasazeného do bambusových rámů.
„Chceme být dobře identifikovatelní na první pohled,“ vysvětlil sportovní ředitel výpravy Martin Doktor nápisy s názvem země na volnočasovém tričku v angličtině i japonštině. „Ale hlavně, aby se v něm sportovci cítili dobře,“ dodal. Ostatně Václav Hrbek, majitel výrobce kolekce Alpine Pro, dodnes hrdě a čestně nosí tričko z nástupové kolekce z Her v Londýně 2012.
Představovací video, v němž hrají hlavní roli plavci Barbora Seemanová, úřadující mistryně Evropy, a Jan Micka, vzniklo v Japonské zahradě Botanické zahrady v Praze. „Jsme velmi hrdí na to, že právě naše zahrada pomohla dokreslit spojení české a japonské kultury,“ říká její ředitel Bohumil Černý.
„Celou nástupovou kolekci jsme připravili v úzké spolupráci se sportovci, aby se v ní zejména oni cítili co nejlépe v očekávaných vysokých teplotách. Je to historicky poprvé, co nepůjdeme v saku, ale jsem přesvědčen, že se kolekce bude opět líbit,“ řekl Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „Já už jsem jako člen komise sportovců navrhoval nebrat sako už před Sydney 2000, a dočkal se až teď,“ usmíval se Doktor, dvojnásobný olympijský vítěz v kanoistice.