Nové Město vítá svátek běžeckého lyžování. Co ukáží naše dámy?

Vzpomínku na zlatou éru touží oživit Zlatá lyže. Do Nového Města na Moravě se po čtyřech letech vrací světový pohár běžeckého lyžování. A legendy budou u toho – Kateřina Neumannová jako expertka, Lukáš Bauer jako kouč polského týmu. A co ukáží české dámy Kateřina Razýmová s Petrou Novákovou (z Olympu jede i Sandra Schützová), které už v této zimě atakovaly elitní desítku?

 

V zimě bez sněhu připravili pořadatelé okruh dlouhý 3,75 km, ten ale nepovede v ikonických lesních esíčkách, ale spíše v dolní „biatlonové“ části. „Máme pokryto 80 až 100 centimetrů sněhu, budou to luxusní podmínky, potřebujeme, aby nám vydržely až do března na biatlon,“ říká Jiří Hamza, šéf českého biatlonu i zdejšího klubu. Ten se postavil do čela organizačního týmu s touhou znovu probudit české běžecké lyžování, které se ocitlo ve stínu právě jím vedených lyžníků s puškami.

Tak se připravovaly tratě…

 

Vzpomínky na Neumannovou a Bauera

 

Neumannová tu vyhrála dvakrát v roce 2005, Bauer v letech 2003, 2007 a 2008. Podél trati a částečně i na stadionu ještě bez mrakodrapických tribun je tehdy povzbuzovalo téměř dvacet tisíc lidí. V roce 2014 se tu naposledy jelo distančně, v roce 2016 jen sprinty a před dvěma lety Češi světový pohár odřekli, neboť krize financování sportu ze strany ministerstva školství, vedeného Kateřinou Valachovou, tehdy hrozila propadákem a ostudou.

Teď se tedy podél tratí neprojedete, ale můžete přijít aspoň fandit. Vstup je zdarma a pořadatelé věří aspoň ve dva až tři tisíce diváků. V sobotu se jede desítka volně (ženy v 9.45, muži v 11.15 – 15 km), v neděli pak desítka klasicky jako stíhací závod (ženy v 11, muži ve 13 – 15 km). Světový pohár by se měl na Vysočinu vracet pravidelně v dvouletém rytmu.

V rámci genderového tlaku dostanou letos poprvé od roku 1934 trofej Zlaté lyže nejen muži, ale i nejlepší ženy.

Krom světových hvězd Therese Johaugové (i mužské Johannese Klaeba) a dalších teď tvoří hlavní tahák pro našince tři české dámy.

Kateřina Razýmová-Beroušková v úvodním Triple v Ruce pronikla třikrát do elitní desítky. Petra Nováková se po trápení posledních sezon drží zdravotně v pohodě a v Davosu dojela 12. na volné desítce i 14. ve sprintu. A nadějnou Barboru Havlíčkovou, naposledy v létě stříbrnou z mistrovství světa v běhu do vrchu (po suchu) v Argentině, čeká premiéra ve světovém poháru.

 

Lidi, fanděte, přeje si Nováková

 

Razýmová s Novákovou odstoupily vinou nemoci z novoroční Tour de ski. Ale už od úterý se připravují na tratích přímo v Novém Městě. „Začala jsem minulý týden zlehka, aby se nic neuspěchalo, nedokážu říct, kam se mi podaří vrátit forma. Uvidíme, udělala jsem, co jsem měla a co jsem mohla,“ říká Petra Nováková, která těsně před vánoci zajela první a druhé místo v OPA cupu v St. Ulrichu.

Jenže v etapové Tour de ski formu neprodala. „Škoda, v českém týmu něco kolovalo, a já přestože nejsem nijak náchylná, jsem něco chytila. Bohužel,“ posteskla si.

Ale teď už vyhlíží návrat. „Letní trénink se mi vždycky podařil, ale teď jsem jednoduše nebyla zraněná, ani nepřišla žádná jiná komplikace. To je hlavní důvod, že zase jezdím dobře. Většinou jsem měla velké výkyvy a to se pak na výsledcích hodně projevovalo,“ vysvětluje.

Soupeřky už by měly být po devítidenní zátěži z Tour de ski zregenerované. „Záleží, jak se to u koho vydaří, ale ta výkonnost se bude držet, myslím, zůstat v závodním módu, to je hlavně plus. Ale třeba Finka Pärmäkoskiová tam nejela kvůli nemoci a bude se chtít určitě ukázat,“ míní Petra Nováková.

Kombinace tratí jí vyhovují. „V intervalových skejtech mám nejlepší výsledky. Pak v neděli se pojede stíhačka kontaktně, to je pro mě uklidňující a lepší než se hnát sama.“ Nejspíš ale nenajde moc času na setkání a popovídání s bratrem Michalem, jednička českého týmu ještě stále není doléčená a o startu se bude rozhodovat do posledních chvil.

Nové Město zná nejlíp z loňského domácího šampionátu, který se jel skoro na stejných okruzích. Sprinty před čtyřmi lety si téměř nepamatuje, vlastní zdejší světovou premiéru před šesti lety už víc. I když po návratu po zdravotním výpadku nebodovala, štafetu už pak zajela slušně. „Ale vzpomínám si na nejlepší roky Lukáše Bauera, který tu jel jako součást Tour de ski a byl opravdu nejlepší na světě,“ připomíná krajana z Božího Daru.

„Bylo by hezký, kdyby zase lidi udělali atmosféru a my, závodníci, si tak mohli odnést ještě silnější zážitky. Loni to bylo úžasné ve švédském Ulricehamnu. Lidi nám tam všem fandili jménem, našli si nás ve startovkách. A v cíli jsme smrděly kouřem z ohňů, které rozdělali podél celé trati. To bylo skvělý.“

Nejlepší výzvou pro fanoušky bude kvalitní výsledek. „Body to chce určitě, to je jasný. Top deset zní hezky, ale nemůžu to jistě slíbit. Sejít se musí hodně proměnných. Chci ale cítit, že jsem do toho dala všechno a správně si rozložila síly na celou trať, pak budu spokojená,“ říká. Domácí rivalitu o pozici nejlepší Češky nevnímá. „Jedu proti nejlepším na světě, ne proti jedné Češce.“

Servismani české reprezentace Jakub Rádl (vlevo) a Martin Blaschke během testování lyží ve Vysočina Areně v Novém Městě na Moravě.

Servisman české reprezentace Štěpán Kaliba během přípravy lyží ve Vysočina Areně.

Foto: Vlastimil Vacek/Sport Invest