Od Kvitové až k Vrbenskému, to je tenis na Olympu

První velký tenisový turnaj doby pokoronavirové… a na něm naše vítězství zásluhou Michaela Vrbenského. Kdo by snad ještě moc nevěděl o tenisové partě Olymp CS MV, tak teď už nemá šanci.

 

Však centrem prošla i Petra Kvitová (na Spartě vyhrála první turnaj žen), zpočátku naděje druhé stovky žebříčku a na konci svého působení světová dvojka! Naposledy třeba vítězka deblových Grand Slamů blonďatá Kateřina Siniaková, wimbledonští vítězové Jonáš Forejtek a Jiří Lehečka atd. „I ti nejlepší ocení zázemí, když se mají kam vracet. Ale my se primárně soustředíme na podhoubí, na juniory a po dohodě se svazem se teď víc zaměříme i na kluky,“ říká Petr Luxa, šéf tenistů Olympu.

Vždyť právě nyní 20letý Vrbenský, původem poděbradský fotbalista, syn tenisového kouče, trénuje ve Stromovce, teď převážně v sousedství na Spartě, už od šesti let. „Je tu fantastické zázemí na jednom místě, to je naše hlavní výhoda. Přijdete v osm a jste tu do sedmi a máte všechno – tenis, atletickou dráhu, posilovnu, doktory, regeneraci, mentální trénink, kryokomoru,“ oceňuje Luxa, který chválí i přímo kvalitu tenisových kurtů. „Máme nový válec, kropíme, válcujeme, k tomu je třeba si ještě povídat se správci,“ usmívá se.

Vrbenského čerstvý triumf se stal i pro něho velkou odměnou. „Je to  skvělá šance pro mladé hráče, že si mohou zahrát v turnaji ČTS. Odehrál skvělé tři zápasy a jako žebříčkově poslední turnaj i vyhrál. To znamená velké povzbuzení pro jeho sebevědomí,“ hodnotí nedávný úspěch.

Jeho svěřenec porazil hned v prvním zápase v super tie-breaku nasazenou českou jedničku Veselého (4:6, 6:3, 10:4)! „Byl jsem hodně nervózní. Poprvé takový soupeř, poprvé před televizními kamerami. Ale přežil jsem první set, uklidnil se a pak už to šlo, cítil jsem se líp a líp,“ vypráví Michael Vrbenský. Pak porazil i Jiřího Lehečku (6:2, 6:3) a daviscupového reprezentanta Zdeňka Koláře (6:4, 6:7 a 10:8).

„Turnaj mi ukázal, že jsem schopný se poměřit s těmi nejlepšími, co hrají aspoň Challengery, a taky je porážet. Jen musíme dál trpělivě pracovat a nesednout si z toho na zadek,“ říká rozumně vítěz Pardubické juniorky 2016 a finalista juniorské čtyřhry ve Wimbledonu o rok později, obdivovatel Federera. Chlapec, který na homepagi svého webu píše „Jsem česká tenisová naděje.“

Kde vidí největší rozdíl oproti výše postaveným hráčům? „V servise. A pak v returnu. Nejde jen o sílu, ale umět to i trefit k lajnám, o efektivitu, schopnosti ze servisu získávat dva tři míče v gamu. Odzadu to už hrát jde.“

Loni udělal maturitu na Obchodní akademii v Kolíně, teď se dostal na VOŠ ekonomického směru v Roudnici, ale sám přiznává, že ji moc nedává. V současnosti mu patří 405. příčka na světě. Podle jeho mínění až někde okolo stopadesátého místa se dá považovat za skutečného profíka, který si může dovolit objíždět pravidelně turnaje i s trenérem. „Zatím plánuju hrát doma a uvidíme, jak to půjde, až se rozjede i mezinárodní kalendář,“ dodává svěřenec trenéra Dušana Karola.

Možná, že i jemu delší pauza pomohla, stihl v ní i třítýdenní společný trénink s Lukášem Rosolem. „Z pohledu našeho programu si hráči odpočinuli, dali se dohromady. Sice odpadla Paříž i Wimbledon, lidi přicházejí o peníze… Ale dělala se kondice a ti nejlepší mohli začít trénovat na kurtu. Jde o to, aby se brzy připravili a mohli začít hrát zápasy a turnaje. Záleží na ATP a WTA, brzy to asi nebude. Je to složité s cestováním, noclehy, stravujete se v restauracích, v každé zemi jsou jiné podmínky,“ přitakává šéf Luxa.

Ve své roli koordinuje přípravu sedmnácti hráčů. „Kluci jsou díky spolupráci se svazem na soustředění v Říčanech, holky pojedou do Přerova. Mladí junioři mají šanci potkat se s těmi nejlepšími. Snažíme se to promíchat, aby se mladí učili od starých. Štepánek vyrostl na Novákovi a Dosedělovi, tak to fungovalo vždycky. Ti naši lepší už mají vlastní trenéry, mladší se připravují ve skupinkách. Většinou na Spartě i na Olympu ve Stromovce.“

Plány teď ladí každým dnem. „Každý týden se nám rozjíždí další akce. Družstva, Tipsport cup, další družstva, pak Staré Splavy turnaj, Davis Cup.“ A co očekává od probleskávajícího diamantu sester Lindy a Brendy Fruhvirtových? „Hrají pět šest hodin denně. Jsou mentálně mimořádně silné, aby to takhle vydržely. Doufejme, že budou zdravé a dokáží se dostat dál. Takhle mladé už konkurují těm našim nejlepším.“

Tak třeba i tyto dvě dívky přispějí brzy do síně slávy Olympu.

Foto: Pavel Lebeda/Sport-Pics

Linda Fruhvirtová