05 Zář Ondra posunul v Norsku hranice lidských možností. Světu lezení určil 9c
Tak náročnou cestu ještě nikdo nezlezl. Až teď český lezec Adam Ondra, člen OLYMP CS MV. Jeho nedělní dvacetiminutový výkon v jeskyni Flatanger na Project Hard posunul hranice lidských možností v lezení na obtížnost. „9c? Yes.“ Napsal v první zprávě na svém facebooku.
Mohutná žulová stěna s obří jeskyní uprostřed leží v oblasti Namdalen plné fjordů, asi tři hodiny na sever od Trondheimu, a je rozdělena na sedm sektorů, kde najdete cesty obtížnosti od 6a do 9b+. Tu Change v jeskyni Hanshelleren také jako první přelezl Adam Ondra v roce 2012.
A teď tu najdete už i tedy 9c. Ondra ji objevil a připravil o rok později. Loni a letos se věnoval poctivě přípravě na její zdolání, obětoval tomu i sportovní výsledky. Ještě minulý víkend skončil na světovém poháru v Itálii druhý a říkal, že nemá formu…
Jenže sedm předchozích návštěv Norska a velmi sofistikovaná příprava se speciálními cvičeními u fyzioterapeuta ho dovedly k úspěchu. „Ráno jsem měl pocit, že je to jen další den na Projectu,“ napsal na svém facebooku.
„Bylo horko, ale vzduch byl svěží a suchý. Necítil jsem žádný tlak, psychicky jsem byl naprosto v pohodě a to bylo pro přelez klíčové. Na konci cesty, když jsem věděl, že jsem to dokázal, jsem pociťoval velmi zvláštní emoce. Ani jsem nekřičel radostí, jen jsem tam visel v laně a cítil v očích slzy. Tolik radosti, úlevy, vzrušení společně. Mnoho měsíců tréninku, každý minuta v Norsku za to stála. Ta cesta mě nikdy nepřestala bavit po celý čas, co jsem s ní strávil. Bavila mě, když jsem hledal ty správné kroky a pohyby a těšilo mě o to víc ji úspěšně dokončit.“
V rozhovoru na webu svého partnera emontana.cz pak doplnil: „Ta cesta má šest různých míst, kde se dávají kolena a jsi hlavou dolů, takže se hodně unavila mpje lýtka, na nichž jsem závislý. Fyzioterapeut Klaus Isel mi je před výkonem rozmasíroval a to mohl být střípek, který rozhodl. Nemůžeš to lézt nikdy jako předtím, je tam spousta faktorů. Teď jsem ale prvních pět kroků udělal tak přesně, že to líp snad už nešlo. V jeden moment se ti tam musí všechno sejít. Na spoustě míst jsem šel na totální riziko.
Ondra pokračuje v průlomovém tažení lezeckým světem. Naposledy loni v rekordním čase osmi dní zdolal stěnu Dawn Wall v Yosemite. Teď rozšířil francouzskou stupnici lezecké obtížnosti volného lezení, kde se pomůcky používají pouze k jištění, ne postupu. Ve stupnici UIAA má jeho výkon hodnotu přibližně 12+.
„Nikdo nečekal, že to půjde tak rychle,“ napsal pak v rozhovoru pro svého partnera emontana.cz. „Druhý ostrý pokus, hrobový ticho, jen pár lidí v jeskyni. Adam dolezl a nic se nedělo. Všichni jsme z toho byli paf, vážné silný zážitek,“ doplnil jeho parťák Pavel Blažek.
„Zespoda to vypadá, že to docela jde, ale když to vidíš v reálu, tak vůůůbec. Vůbec. Je to mega těžký a to říká dokonce i Adam,“ dodal Michal Běhounek, který pod cestou stál.
„Bylo to něco úžasného. Myslím si, že Adam není nejsilnější lezec na světě, co se týče svalů, ale styl jeho pohybu je úchvatný. Leze přesně a precizně. Nejvíc mě baví jeho odhodlání a schopnost věnovat se cestám po dlouho dobu,“ ocenil ho Sebastian Bouin, který sledoval jeho cestu a právě zkouší v jeskyni Ondrovu cestu Move 9b.
Ondru jistila jeho přítelkyně Iva Vejmolová. Jak viděla výkon? „Do skal jsme šli dřív a bylo sucho, nejteplejší den, co jsme tady. Vím, jak Adam reaguje na počasí, normálně by z toho byl špatný. Točil to kameraman Bernardo, který byl u všech jeho důležitých přelezů a ten mu řekl: Cítím v kostech, že to dneska padne. Adam ale říkal, že cítí patnáctiprocentní šanci.“
Popis pokračuje: „Byl unavený, ale nebyl nervózní. Přišlo mi, že lezl mnohem rychleji než při prvním ostrém pokusu ze země. Když vlezl do prvního a nejtěžšího cruxu, všichni jsme jen koukali a já jsem začala brečet. Věděla jsem, že to doleze. Přišlo koleno, ve kterém byl strašně dlouho a nechtělo se mu z něho do dalšího boulderu. Nakonec vyrazil a bojoval, ale u řetězu se vůbec neradoval. Zvláštní… Asi to bylo tak těžký, že se ani nezmohl na to zařvat.“