29 Říj Sáblíková má za sebou první závody v nových bruslích
Rychlobruslařská královna Martina Sáblíková rozjela podivnou sezonu prvními kontrolními závody na osvědčené a známé dráze v německém Inzellu.
V závodě na 1000 metrů jste skončila druhá za 1:18,01 za Nikolou Zdráhalovou (1:17,59). Jak to hodnotíte?
Asi spokojená být musím, ale vlastně nejsem. Kilák jsem dala v páru s Niky. To byla pro nás vždycky tréninková jízda, bylo vtipný ji sledovat, jak začíná vždycky strašně rychle. Start se mi povedl, kola byla v pohodě. Mám po šesti nové brusle, zkouším je, při kiláku jsem měla problémy v zatáčkách, lezla jsem až s rukou na zemi, museli jsme to přenastavovat.
Jak to probíhá?
Mám odlitky bot, ale všechny nejsou stejné. Teď mám jinak udělané dírky na tkaničky, musely se předělávat. Nová bota je tvrdší, ta starší bývá rozšlápnutá. A nohy už vědí, jak se v ní pohybovat. Nejtěžší je postavit nůž úplně stejně, po šesti letech… Snažili jsme se, bylo to ale stejně jiný. Protože se to ještě pohybuje, do maximální rychlosti jsme ještě nechodili. Nůž jsme přestavovali i po tom kiláku. Musíme si s novými bruslemi zkrátka na sebe zvyknout.
Spolupracovaly jste na kilometru s Nikolou, že?
Jak jsem jela ten kilák, byla jsem nejvíc nervózní. Jezdíme ho plus mínus stejně na začátku sezony, ona je pak postupem času s laděním formy rychlejší a rychlejší. Tady jsem si opravdu připadala: Jó, závodím. Na startu jsme soupeřky, ale při závodě si chceme pomoct. Snažila jsem se co nejlíp vystartovat a pak jít před ní, trošku ji potáhnout. Byl to zajímavý závod. Pro mě asi nejlepší z těch dvou dnů. Jinde časy byly rozdílné a tři kiláky jsem si odjela celé sama.
O den později jste jely dopoledne 500 metrů (6. za 40,74) a odpoledne tři kilometry (vítězství za 4:04,10). Jak to sedlo tady?
Pětistovka byla na mě normální jako každoročně, když začínám, s tou spokojená jsem. Tři kilometry byly taky celkem dobrý na to, že se nijak speciálně nepřipravujeme a trénujeme každý den naplno. Tím, že nejsou závody, nemá cenu něco vypouštět, a jet závody s odpočinkem. Jen na začátku mi trošku chyběla rychlost, to je asi pochopitelný. Myslím, že i Petr (trenér Novák) byl spokojený.
Tedy i s časem?
Už pět šest let sem jezdím na začátku sezony a zajíždím časy mezi 4:05 až 4:00, to je standard, V této fázi, co se děje, je to divný posuzovat. Normálně bychom měli tři týdny před světákem, byla bych nervózní, závodili by tu Holanďani, se kterými bych chtěla soupeřit. Nebyl to tedy pro mě závod jako vždycky. Vím, že opravdu důležitý závod mě čeká někdy možná v lednu, takže teď je to takové trošku zvláštní závodění.
Proč jste vynechala trať 1500 metrů?
Mohla jsem si vybrat, abych nestartovala všechny tři dny. Vybrala jsem trojku. Když už se mám koukat na formu a na techniku, ta trojka je pro mě lepší volba.
Setkání s legendou a vzorem Claudií Pechsteinovou.
Jak probíhá nynější příprava na známém místě v německém Inzellu?
Jsme tu dva týdny, na ledě jen deset dní, protože hala byla zavřená vinou koronaviru a museli jsme čekat, než ji otevřou. Nabrusleno máme, ale technika se ještě pořád hledá. S těmi novými bruslemi ještě obtížněji, na starší jsem byla už hodně zvyklá. Chodíme i do posilovny, skákat, udržujeme se v kondici a připravujeme na závody, které, doufáme, přijdou.
Skladba tréninků se tedy mění podle výhledů?
To je těžké říkat. Situace se mění. Plán do prosince padá a musíme reagovat podle dění doma i ve světě a podle toho udělat přípravu, aby to dopadlo co nejlíp, až budeme zase závodit. Teď pořád vlastně vůbec nevím.