Šestkrát srážka hlavou, krev a šest špon. Rocky Chládek vstoupil od historie

Šestkrát srážka hlavou, krev a šest špon. Rocky Chládek vstoupil od historie

Pětkrát vyhráli ve 49 ročnících Velké ceny Ústí nad Labem dosud jen Bohumil Němeček, olympijský vítěz z Říma, a profesionální mistr Evropy Lukáš Konečný. A teď i Zdeněk Chládek, náš nejlepší boxer.

„Je to pro mě velký úspěch, pátý titul je radost. Zvlášť proto, že cesta k němu nebyla jednoduchá. Natržený triceps mě trápil půl roku,“ říká spokojeně. „Musím proto ocenit doktory na Olympu, celý tenhle tým, který mě dal dohromady.“

Nejprve porazil Moldavana Gavriliuče a pak Srba Dašiče vždy 5:0 na body. „Ani ty dva první zápasy nebyly snadné, jak to vypadá.“ A pak těžké finále s Rakušanem Rumplerem, nakonec 3:2. „Technicky a takticky to ještě ideální nebylo, ale urval to, ubojoval,“ oceňuje šéf boxerské federace Svatopluk Žáček, sám bývalý boxer.

„Čekal jsem hodně náročný zápas. Před rokem jsme se potkali v mezistátním zápase, jsme si stylem hodně podobní. Snad kromě výšky. Tenkrát jsme si dali třikrát hlavami a teď se křísli dokonce šestkrát. Z toho ty moje rány a krev, dostal jsem šest kovových sponek, které je zatáhly. Ale to se stává, hlavně, že drží ruka,“ vyprávěl Chládek. „Kdybych třeba musel skončit, tak díky téhle bilanci se tady na mě nezapomene,“ těší ho.

Pochází z Krupky mezi Ústím a Teplicemi, tančil tedy mzi provazy v domácím prostředí. „Na jednu stranu zodpovědnost, na druhou přijdou známí, to je obrovská motivace.“

V této sezoně chce po pauze zapracovat na síle a kondici, uspět na mistrovství republiky. Za rok ho čeká kvalifikace na mistrovství Evropy i světa, možná už pro olympiádu, ta by byla jeho druhou po Londýně 2012. Přesná postupová kritéria však zatím nezná. „Obvykle jde osm lidí ze světa a pak jsou dva turnaje, odkud se dá ještě dostat. Mám bronz z Evropy i světa juniorů, v dospělých se mi to nikdy nepovedlo, nesáhl jsem si medaili a zůstal před branami. To je můj hlavní cíl,“ uvažuje.

O přestupu k profesionálům teď vůbec nepřemýšlí. „Může se stát, že si tam půjdu pro přivýdělek. Ale k tomu, abyste prorazil, potřebujete za sebou silnou stáj, která za vás bude bojovat. V létě čekáme dítě, rád bych s ním trávil čas. A mám nejlepší podmínky pro přípravu na Olympu, v Praze osobního trenéra Michala Soukupa…“

V týdnu zvládne devět až jedenáct tréninků v ringu i posilovně, k tomu rehabilitaci. Původem fotbalista a hokejista sportuje od čtyř let, věnoval se i karate. V ringu už má za sebou 370 zápasů. „Někdy už to cítím, regenerace je pomalejší,“ připouští 28letý boxer.

„Ale člověk se musí kousnout a jít dál. Měl jsem jít ve třinácti na operaci s ramenem, ale překonal jsem to. Až teď se mi po úderu natrhnul tricák, zase jsem nechtěl operaci, zahojilo se to.“ Dokázal se vrátit v plné formě. „Síla mi narostla, to je super, výbušnost taky, jsem v ideálním věku. Mám trenéra na sílu Honzu Jankoviče. Na benči teď dávám mezi 120 a130 kily, ale to neznamená, že jsem silný pro box. Musím to cítit v úderu, v razanci.“

Spolu s trenéry řeší také ideální váhu. Vzhledem k menší výšce by mu lépe vyhovovala kategorie do 64 kil, v té další do 69 už potkává větší soupeře. „Už bych to shazování nedal, nechci si ničit zdraví. Radši dám víc energie do tréninku,“ má jasno.

Díky manželce, herečce a zpěvačce Markétě, dříve Mickové, má blíž i do showbyznysu. Objevil se i ve čtyřech dílech nekonečného seriálu Ulice na Nově. „Hrál jsem zaměstnance fitnessu Cihlu, rošťáka. Pak moje postava zmizela, už to ani nesleduju, ale umřít mě nenechali. Byla to super zkušenost,“ směje se muž, který si z boxerských filmů vybere nejoblíbenější bez váhání. Rocky!

foto: Deník/Karel Pech

blank