11 Bře Televizní kriminálky? To jsou spíš komedie, usmívá se lyžařka Nováková
Smutné mistrovství světa i celou sezonu už má téměř za sebou běžkyně na lyžích Petra Nováková. Léčí zranění a plánuje návrat na dosah světové špičky. „Vím, že na to mám. Začnu znovu,“ říká neohroženě a přesvědčeně 23letá pohledná dívka.
Jak se daří, v jakém jsi stavu?
Byla jsem doma a čekala na výsledek vyšetření na magnetické rezonanci. Doufala jsem, že to nebude vážné. Nepíchalo mě tam nikde. Operované rameno je v pořádku, mám jen natažené svaly na biceps, to se dá brzy do pořádku.
Jak se ti na začátku mistrovství světa v Lahti zranění přesně přihodilo?
Bohužel se mi to stalo hned při sprintu. Na mírné rovině byla stoosmdesátistupňová otočka. Jak jsem se vytáčela a zabírala do druhého směru, ucítila jsem, že se pohnula palice kosti, ale úplně to nevypadlo. Rameno podrželo, ale v hlavě na to myslela (dojela 35. v kvalifikaci a nepostoupila do vyřazovacích bojů, pozn. red.). A po operaci mám pořád podvědomý strach, aby to nevylítlo znovu.
Do štafety jsi pak nastoupila na třetí úsek, skončily jste jedenácté – mohla jsi podat plný výkon? Protože závěrečnou třicítku už jsi nedokončila…
Chtěla jsem jet, tréninky jsem zvládla se zatejpovaným ramenem dobře. Ale v zátěžových trénincích jsem po pauze nebyla tak dlouho, svaly přestaly trochu pracovat a byly víc unavené. Říkala jsem si, že to nemá cenu víc přepínat, aby se ještě něco přihodilo. Je to smutné, ale nedá se nic dělat. Přemýšlím už směrem do budoucna. Potřebuju aspoň malou rehabilitaci, pak se uvidí.
Petra Nováková
Celá sezona tedy skončí bez bodu ve světovém poháru (nejlíp 2x 33., pozn. red.), proč?
Těžko říct, čím vším to bylo, hledáme s trenérem příčiny. Vím, že každá sezona nemusí být úplně snová, nebo aspoň tak úspěšná jako loňská (25. celkově ve světovém poháru, pozn. red.). Sešlo se víc věcí. Byla jsem trošku nemocná, pak se nemohla dostat do tempa. K tomu mi odešla technika, nemůžu se trefit do správného odrazu. Pořád se něco mlelo dohromady. Radši to hodím za hlavu a začnu znova jako by se vůbec nestala. Půjde to.
To zní dobře, ta sebedůvěra, až jistota. Vždyť loni jsi dokázala stabilně jezdit druhou desítku, podívala se i do první a ve skiatlonu porazila i letošní medailistku ze světového šampionátu Finku Parmäkoski.
Takové výsledky se nezajedou náhodou, vím, že na ně mám. Jenže když se mi k nim nedařilo přiblížit, semlelo mě to. Cítila jsem tlak i sama na sebe, šla jsem až do křeče.
Zůstáváš s trenérem Krejčím, měníte skladbu přípravy, nebo pokračujete v osvědčeném modelu?
Pořád je u mě. Na kostru jeho tréninků jsem zvyklá. Víme, co mi v daných obdobích sedí a jak na to mé tělo reaguje. Změny zařazujeme spíš jen pro zpestření.
Před třemi lety se zdálo, že dojde k renesanci ženského týmu právě pod vedením tvého kouče, jenže to bohužel nedopadlo a téměř se rozpadl, nejlepší české běžkyně trénují každá po svém. Přitom s Evou Nývltovou a spol. jste mohli společně dojet možná dál. Vadí ti to?
Já jsem sportovec, zvládám velké tréninkové dávky a potřebuju toho víc. Ostatní holky to mají trošku jinak. Proto trénuju radši s juniory, nebo s chlapy, občas i se zahraničními závodnicemi. Škoda, že ta Evina skončila, mohly jsme spolu něco udělat. Kačka Smutná se připravuje s Radimem Dudou (nyní také reprezentační trenér, pozn. red.), ale jezdí hlavně laufy. Kačka Beroušková je sama v Plzni, Sandra (Schützová) i Kája (Grohová) trénují taky samy v Krkonoších. Já jezdím sama u nás v Krušných horách, nebo s partou ze Slovanu Karlovy Vary nebo jen s bráchou.
Bratr Michal se stal letos příjemným osvěžením mužského týmu.
Na konci zimy už měl dobré výsledky. Na začátku sezony se musel ještě hodně učit, pak se uvolnil. Ve dvaceti poprvé zajel padesátku, a hned 36. na mistrovství světa, to byl supervýsledek. Pokud se tomu bude hodně věnovat, může něco zajet. Běžci na lyžích se chytají až později v sedmadvaceti, osmadvaceti, má čas. Je to jeden z nejtěžších sportů, ale my ho máme rádi a budeme ho dělat.
Petra Nováková
Mezi běžce jako Eva Nývltová tedy nemíříš, i když loni jsi zaběhla skvělé páté místo na mistrovství světa v běhu do vrchu v Bulharsku.
Neberu to běhání úplně vážně proti lyžování, ale je to pro mě příjemné. Bolí to, ale mé lyžařské přípravě to pomůže. Běží se jinde, dostanu se i do jiného prostředí. Výsledek taky potěší, ten závod mi opravdu vyšel. Chtěla bych se i letos dostat taky na Evropu, svět je na trati nahoru dolů a dolů mi to tolik nejde.
Vedle všeho stíháš i náročnou vysokou školu, studium forenzní analýzy na VŠChT v Praze. Jak se ti daří a jak se pak díváš na kriminální seriály, když víš, jak to zkoumání důkazů funguje v reálu?
V červnu bych měla udělat státnice na bakaláře a chci ještě další dva roky na inženýra. A seriály? To jsou kraviny, možná trošku se blíží pravdě Kriminálka Anděl. Ostatní jsou šílený bláboly, pro mě spíš komedie.
Jako jediná z běžeckého lyžování působíš v Olymp CSMV, ostatní patří do Dukly, nekomplikuje ti to přípravu?
Vůbec ne, naopak mně to moc vyhovuje. V Olympu vidím přátelštější a přívětivější přístup. Cítím důvěru, výsledky i požadavky probíráme přirozeně bez stresu, jsem opravdu spokojená. Mám pokojík ve Stromovce, chodím na fyzioterapie k Lucii, zajdu do posilovny. Když jsem v Praze, využiju areál i celou Stromovku, dá se tu dobře poběhat. Jste ve městě, ale schovaný. I když já mám raději kopce a lesy.