02 Lis Za Italy v háku. Sáblíková vyráží do páté olympijské zimy
Na pátou olympiádu za (nejmíň) sedmou medailí míří Martina Sáblíková, rychlobruslařská legenda. V letní přípravě se spojila s italským týmem včetně mužů. Jak se těší do další sezony? Už za jedenáct dní startuje v polském Tomaszówě světovým pohárem.
Jaká byla letní příprava?
Martina Sáblíková: Byla náročnější snad než kdy jindy Ale snad jsme udělali, co jsme měli. Je to obrovská zodpovědnost v olympijské sezoně, zvlášť po tom, co ta minulá byla taková divná. V Inzellu jsem šla na první závody, trojku a kilák, to není ideální, na druhý závod jsem měla ženské zdravotní obtíže, to mě omezilo a musela je vynechat, snad mě to už nepotká. Snad se pořádně rozjedu na prvních dvou svěťácích. Důležitý bude norský Stavanger a rychlé dráhy, kde je třeba zajet. Jede jen dvanáct nejlepších žen 5 km z jednoho závodu. A 3 km mají jen dvacet míst. Člověk musí být v pořádku, aby tu šanci měl.
Druhá členka týmu Nikola Zdráhalová: Léto bylo jiné, ale kvalitní. Doufám, že nám to bude stačit. To se ale uvidí až během sezony, až se všichni sejdeme do stejné haly na stejné podmínky. Těším se, doufám, že to dopadne.
Trenér Petr Novák: Vidím to dobře. Děvčata pracovala, nepřibrala na váze, to je důležité. Příprava byla kvalitní, odjely se dobře i cyklistické závody. Co bylo měřitelné, stopkami nebo laktáty, vypadá dobře. Na olympiádu se jistě probojují a podají tam dobré výkony, a obhájí výsledky poslední olympiády, odkud jsme přivezli jedno stříbro a jedno osmé místo Niky.
Velkou část tréninku jste absolvovaly s italským týmem, že?
Novák: Já jsem s tím spokojený, s italským šéfem Marchettem se známe desítky let, jsme podobné typy trenérů. Vyžadujeme kvalitu, nejen kvantitu. Dohodli jsme se na způsobu tréninku i poslední tři týdny v Inzellu. Martina jela mnohokrát až v téměř závodním tempu za kluky. Zajela 4:02,67 trojku z voleje, to je suprové. Někdy si zkusila kratší tratě dobře, trojku ještě ne, kilák a patnáctku vyhrála. Byla to motivace pro všechny ostatní závodníky, naše i italské.
Co přímo daly ty společné tréninky s Italy?
Sáblíková: Mohla jsem za těmi kluky jezdit i třeba na kole. To bylo supr, nutilo mě to zabírat a dojet je, i když nemůžu. Vidím, jak makají a jak se snaží, proto jdeme i my spolu s Franceskou (Lollobrigidovou, dvojnásobnou vítězkou závodů SP a mistryní Evropy v hromadném startu, pozn. aut.) na hranici možností. Potom jsme odjely i v Inzellu na ledě dost ostrých temp. Až osmadvacetkrát jedno kolo tempem za dvacet devět, to jsou pro nás holky bomby. Kluci jeli padesát kol, končila za dvacet sedm, já vydržela za nimi v háku pětačtyřicet. Bylo to hodně náročný, ale to tempo se mi bude hodit, i když v závodě pojedu sama. Doufám, že to bude někde vidět.
Na kole jste jezdili, přesto všechno směřovali k ledu?
Novák: Ať v sedle, tak v posilovně všechno jde k pohybu na rychlobruslení. I na kole je posed a zápřah svalů hodně podobný. Na ledě můžeme i z kola jezdit dobré časy ne za dva měsíce, ale za týden.
Chystáte se na pátou olympiádu, jak pomáhají ty zkušenosti?
Sáblíková: Na jednu stranu jsem ráda, že mám něco za sebou. Na druhou stranu vím, jak je olympiáda jiná, specifická, jak dokážu být nervozní. Po tom, co mám za sebou, cítím taky obrovskou zodpovědnost, je to zavazující. Vlastně ale i uklidňující, už ty placky z olympiády přece jen mám.
Teď neznáte vůbec závodní dráhu.
Sáblíková: Jsem na tom stejně jako ostatní. Závodili tam jen Číňani a Holanďani tam vyslali pár lidí na obhlídku. Oni si pole toho dokáží doma nasimulovat podmínky. Ale až se tam projedu, uvidím. Myslím dokonce, že z těch nejlepších Číňanek z delších tratí tam nejela žádná, což mě i překvapilo. Jsem sama zvědavá, jak to bude všechno vypadat. Teď se všichni připravují na náročné kvalifikace a zajíždějí různé časy. Bude to hodně zajímavá sezona
Novák: Moc toho nevíme. Předpokládám, že podobně jako v jiných asijských zemích bude připravená dobře a budou se tam jezdit rychlé časy jako v Evropě. Jen se mírně poupraví technika a zvyknou si.
Máte fígl, jak se psychicky oprostit a tlak si nepřipouštět?
Sáblíková: Ani ne. Naposledy před Pchjongčchangem 2018 jsem měla obrovské problémy se zády a musela jsem nastoupit na pětku. Věděla jsem, že buď to dopadne dobře, nebo katastrofálně. Kvalifikací jsem prošla. Hlavně musí člověk vydržet zdravý. Olympiáda bude sice až v únoru, ale malou máme už teď při kvalifikacích. Vždyť tu trojku pojede jen dvacet nejlepších na světě.
Mění se pořadí disciplín a tratí na závodech, delšími se začíná. Vyhovuje vám to?
Sáblíková: Neměl by to být problém. Do haly se obvykle dostaneme už v úterý, máme tři dny na to si pojezdit a zvyknout si. Stoupnu na start a pojedu trojku, nebudu muset přemýšlet nad tím, že jel někdo už před tím kratší tratě tak nebo jinak. Jde mi o trojku a o pětku, ostatní pojedu kvůli tréninku a tempu. Trenér třeba někdy uzná, že po trojce vynecháme kilák nebo patnáctku a budeme jen trénovat, čímž získáme víc času.
Trojka a pětka zůstanou jasnou prioritou.
Novák: To je jasné, pokud se na ně kvalifikuje. Může zajet dobře i patnáctistovku, myslím. Niky umí i pětistovku, ale tam budou specialistky sprinterky, umí kilák, patnáctku a už i trojku. Uvidíme, na co si troufneme. Potřebujeme se kvalifikovat i na závod s masovým startem, možná ho pojedou i obě. Startů je hodně, Martině se na olympiádě ve Vancouveru nakonec patnáctistovka povedla až na medaili. Ale přišlo hodně mladých závodníků, kteří jezdí dobře, uvidíme. Záležet bude i na zdravotním stavu přímo na olympiádě.
Závodu s hromadným startem se chcete věnovat více?
Novák: Stále se vyvíjí. Nikdo neví předem, jaký bude průběh. Jednou za to někdo vezme a ujede ve druhém kole. Nebo se půlka taktizuje a ak už takové typy jako Martina nemají v koncovce šanci. Tam mají navrch sprinterky. Je to nevypočítatelné. Musíme se postavit na start už hned teď v Polsku.
Připravit se bude třeba také na bezpečnostní opatření, dá se to?
Sáblíková: Loni jsme strávili v bublině v Heerenveenu pět týdnů a po třech mi to už lezlo dost na nervy. Olympiáda zabere plus mínus dva týdny, to bychom měli zvládnout. I když tam bude jiná nervozita, takže se uvidí, kdo to nejlíp zvládne hlavou.
Studovali jste už přesně pokyny?
Sáblíková: Nechávám to raději na poslední chvíli, může se to ještě změnit. Nechci se tím stresovat, teď nás to čeká na světových pohárech v každé zemi jinak. Už tady bude složité plánovat. Nechci si tím zasekat hlavu.
Přece jen ale zní pozitivněji, že se bude normálně cestovat po závodech.
Sáblíková: Začínáme v Polsku, kde se budeme pohybovat volně a částečně snad pustí i diváky. V Norsku snad taky budeme moci jezdit vlastními auty. V Americe dostaneme hotel, doprava volná a jídlo si zajišťujeme sami. No a Kanada bublina, takže zase jinak. navíc nás mají čtyřikrát týdně testovat. Aspoň to nebude stereotyp.
Očkovali jste se už s předstihem?
Sáblíková: Měli jsme informace o různých reakcích na očkování, proto jsem se snažili nechat se očkovat s předstihem. Po jedné dávce jsem strávila dva dny v posteli, jsem ráda, že to mám za sebou.
Injekce obecně ti nedělají dobře, že?
Sáblíková: Naštěstí se dávala do ruky, to mi nevadí. Horší, když se píchá tam, kam nevidím.
Plánujete cestu do Pekingu s větším předstihem?
Novák: Chci vědět, kdy můžeme co nejdříve do olympijské vesnice. Pokud nám to nebude vyhovovat pro aklimatizaci, budeme hledat místo, abychom se aspoň přiblížili, třeba Koreu nebo Astanu a Čeljabinsk někde na půli cesty. Proberu to i s Italy, že bychom se třeba připojili.
Vtipkovali jste s váhou, nebo jste to mysleli vážně? Musí trenér plnit roli policajta?
Sáblíková: Ne, jen koukne a řekne, jak jsme hubený. Možná hubne on a myslí si, že i my. Mám pořád stejnou váhu, nosím stejné velikosti oblečení. Měsíc a půl jsem na váze ani nestála.
Novák: Je to věčné téma u sportovců. Naštěstí u Martiny neřešíme, že přibrala, spíš při velkým tréninku ubere. Při tvrdé práci a zdravé výživě je někdy potřeba jíst i jiné věci. Kdyby shodila čtyři kila, bylo by to špatné. Nejmíň měla snad ve Vancouveru 2010, dostala se někam na čtyřicet devět. Normálně má okolo dvaapadesáti. Dodržují základ, to je tak šedesát procent, zbytek si mohou povolit. Funguje nám to tak. Snídáme spolu, obědváme i večeříme, nepotřebují to. Vědí sami a nechtějí ztratit svoji pozici. Hlídat musím ty mladé, aby nejedli jen, na co mají chuť, a nedávali si po večeři sladké.
Claudia Pechsteinová, tvůj vzor a inspirace, excelovala v 49 letech na německém šampionátu…
Sáblíková: Jsem ráda, že se jí to podařilo, někdy v září se ji trojka naopak vůbec nepovedla. Ona se na šampionáty připravit dokáže, to víme. Držela jsem ji palce, bylo to něco neuvěřitelného, pak jsem jí i psala. Nečekala jsem něco jiného.
Tobě je čtyřiatřicet. Uvažuješ, že to může být poslední sezona?
Sáblíková: Neznám odpověď. Přemýšlím tak i tak, teď se soustředím na olympiádu.
Foto: Sport Invest